Henryk Sienkiewicz - Člověk a dílo

Hlavní stránka Aktuality Henryk Sienkiewicz - Člověk a dílo

sobota 16. května 2015

Henryk Sienkiewicz - Člověk a dílo Sobota 23. května až 30. srpna 2015
Mezinárodní výstava ve spolupráci s Národním muzeem v Kielcích (Polsko) věnovaná osobnosti polského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu. Uvidíte naposledy na Hradozámeckou noc !


Výstava nazvaná "Henryk Sienkiewicz - Člověk a dílo" představuje originální exponáty spojené s  významnou osobností polských a světových dějin, nositelem Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Sienkiewiczovy osobní předměty budou vystavovány vůbec poprvé mimo hranice Polska. Nad výstavou převzala záštitu velvyslankyně Polské republiky v České republice Její Excelence paní Grażyna Bernatowicz.

Henryk Sienkiewicz patří k nejpopulárnějším polským spisovatelům v Česku. Vděčí za to především svým historickým příběhům, přestože prvním překladem jeho díla do češtiny byla povídka Z pamětí poznaňského učitele, která vyšla v r. 1879 na stránkách pražského časopisu Květy. V následujících letech si Sienkiewiczovy knihy získávaly stále větší popularitu. V roce 1900 zahájilo nakladatelství Beaufort systematické vydávání jeho děl. Avšak k úplnému vydání Sienkiewiczových spisů došlo až v 50. letech 20. století.

Dílo, které bylo nejčastěji překládáno a pravidelně vydáváno v českých zemích, byla římská epopej Quo vadis. Mezi lety 1893 a 1958 tento román vyšel v 6 překladech v celkem 19 vydáních. Z hlediska popularity si druhé místo vydobyla Potopa a na dalších místech si uznání českých čtenářů získali Křižáci, Ohněm a mečem a Pan Wołodyjowski.

Mezi Sienkiewiczovými nadšenci byli vynikající překladatelé a šiřitelé polské literatury v českých zemích, mj. J. Bečka, C. Frick, F. A. Hora, J. Hudec, F. Klíma, V. Kredba, B. Prusík atd. Vážili si ho i literární kritici a historici. Jeden z nich, Karel Krejčí, dokonce věnoval autorovi Trilogie zasvěcenou srovnávací studii.

V roce 1909 a 1911 byly polskému spisovateli v českých zemích uspořádány výstavy obrazů různých malířů, kteří ilustrovali jeho díla. Mezi českými autory měli prim G. Brum, V. Černý, H. Homoláč, V. Oliva, M. Novák, J. Písařová a E. Zillich.
Také autor Křižáků se vyznačoval velmi kladným vztahem k českému státu. Spisovatel znal tuto zemi dobře, opakovaně pobýval na Moravě a Slovensku. Léčil se v Trenčianských Teplicích a v Karlových Varech. V květnu r. 1899 hostoval v Praze, kde se setkal s předním českým básníkem Jaroslavem Vrchlickým. Toto setkání bylo korunováno verši Vrchlického, věnovanými Sienkiewiczovi. Na Moravě pobýval spisovatel ve Vranově na panství Stadnických a ze Zakopaného podnikal výlety do slovenských Tater, na Spiš a Oravu.  

Sienkiewicz se často zabýval českou otázkou ve svých žurnalistických spisech na stránkách Gazety Polskiej (v letech 1879-1881). Poukazoval v nich na velký zájem o polskou literaturu u našich jižních sousedů. Vzpomínal často i na známého polonofila Edvarda Jelínka, se kterým se osobně mnohokrát setkal ve Varšavě, a po jeho smrti inicioval vložení medalionu pod pamětní desku zasvěcenou Jelínkovi, umístěnou na Jelínkově Skále v Dolině Strążyńské. Sienkiewicz se rovněž setkal s pokračovatelem Jelínkova díla - Adolfem Černým, a také s mnoha jinými českými literáty.

Sienkiewiczova smrt v r. 1916 měla v českých zemích velký ohlas a nejvíce se projevila v r. 1924 při převozu spisovatelových ostatků do Polska mj. i přes Československo. Na trase převozu, který vedl přes Velenice, Třeboň, Lomnici, Veselí-Mezimostí, Soběslav, Tábor, Benešov, Říčany, Hostivař a Prahu, se všude konaly smuteční obřady, které dosáhly rozměrů národní manifestace. Na všech stanicích byla rakev uvítána polskou státní hymnou a kromě toho písněmi Boże coś Polskę a Z dymem pożarów. V oknech domů se objevily svíčky, na nádražích stovky pochodní, luceren a svící. V Praze byla rakev odnesena do Panteonu Národního muzea a byla k ní postavena čestná stráž. Zde proběhly hlavní slavnosti, kterých se zúčastnil i prezident Masaryk.

Sienkiewiczovu popularitu v českých zemích plně potvrzují četné dochované zprávy tamějších umělců, básníků, spisovatelů, malířů, které vyjadřují většinou neobvykle příznivé názory na polského nositele Nobelovy ceny. Sienkiewicze často přirovnávají k Aloisi Jiráskovi, největšímu českému historickému spisovateli. Oba autoři se však v mnohém odlišují. Platí to zejména pro techniku psaní. Jiráskova díla nejsou tak pestrá jako Sienkiewiczova, ale věrně odrážejí historické pozadí.  

V Zámečku Henryka Sienkiewicze v Oblęgorku se zachovalo umělecky provedené blahopřání, které spisovatel obdržel od české kolonie ve Varšavě při příležitosti 25. výročí činnosti (r. 1900). Je to jeden z mnoha důkazů popularity, jaké se majitel podkieleckého sídla těší mezi Čechy. Ve sbírkách máme i diplom pro Sienkiewicze od České akademie Františka Josefa v Praze.

 

 

Autor: PhDr. Jaroslav Zezulčík Sekce: Aktuální akce | Aktuality   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Fotografie k článku

pozvánka na vernisáž.jpg

pozvánka na vernisáž.jpg

1. pokoj.JPG

1. pokoj.JPG

1. pokoj a.JPG

1. pokoj a.JPG

1. pokoj b.JPG

1. pokoj b.JPG

2. pokoj s bustou.JPG

2. pokoj s bustou.JPG

2. pokoj.JPG

2. pokoj.JPG

4. pokoj.JPG

4. pokoj.JPG

5. pokoj.JPG

5. pokoj.JPG

4. pokoj a.JPG

4. pokoj a.JPG

4. pokoj b.JPG

4. pokoj b.JPG

3. pokoj.JPG

3. pokoj.JPG

knihovna H. Sienkiewicze.JPG

knihovna H. Sienkiewicze.JPG

vernisaz1.JPG

vernisaz1.JPG

vernisaz2.JPG

vernisaz2.JPG

vernisaz3.JPG

vernisaz3.JPG

vernisaz4.JPG

vernisaz4.JPG

vernisaz5.JPG

vernisaz5.JPG

vernisaz6.JPG

vernisaz6.JPG

vernisaz7.JPG

vernisaz7.JPG

vernisaz8.JPG

vernisaz8.JPG

vernisaz9.JPG

vernisaz9.JPG

vernisaz10.JPG

vernisaz10.JPG

vernisaz11.JPG

vernisaz11.JPG

vernisaz12.JPG

vernisaz12.JPG

vernisaz13.JPG

vernisaz13.JPG

vernisaz14.JPG

vernisaz14.JPG

vernisaz15.JPG

vernisaz15.JPG

vernisaz16.JPG

vernisaz16.JPG

vernisaz17.JPG

vernisaz17.JPG


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Propagační tiskovinaTramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© 2013-2016, Muzeum Novojičínska