Knihovny

Hlavní stránka Knihovny

Odborná studijní knihovna Muzea Novojičínska, p. o.  na Žerotínském zámku v Novém Jičíně

Půjčovní doba pro badatele:

pondělí a středa od 8.00 – 12.00, 12.30 – 16.00 hodin.

Badatelské návštěvy (zvláště u badatelů mimo náš region) doporučujeme předem dohodnout na telefonu: 556 701 156, 556 705 393, nebo e-mailem: irena.jasikova@muzeumnj.cz.

Odborná knihovna Muzea Novojičínska, p. o. je specializovanou muzejní knihovnou, která získává, zpracovává, zpřístupňuje a uchovává fond odborné literatury a jiných dokumentů v rámci specializace vlastivědného zařízení a jeho odborných úkolů. Přispívá k rozvoji vědy, vzdělanosti a kultury v našem regionu. Knihovna patří do sítě jednotné soustavy knihoven a řídí se knihovnickým zákonem č. 257/2001 a ostatními vyhláškami. Sídlí na Žerotínském zámku v novém Jičíně, sídle Muzea Novojičínska, p. o.

Své služby poskytuje knihovna dle zásad knihovního řádu. Základní služby pro pracovníky muzea, badatele a jiné zájemce o odbornou literaturu poskytuje knihovna bezplatně. Většina knihovního fondu je zpřístupněna pouze prezenčně ve studovně knihovny na Žerotínském zámku v Novém Jičíně. Absenční výpůjčky jsou poskytovány zcela výjimečně a jen s povolením vedení muzea. K dispozici je kopírka, Internet, po souhlasu knihovnice je možno fotografovat vlastní kamerou.

Muzejní knihovna má své specifické okruhy. Obsahově historická hodnota řadí knihovnu k významným sbírkám tohoto druhu v kraji.  Významný je sbírkový fond, který tvoří Piaristická knihovna, čítající 4 800 svazků starých tisků.  Odborná studijní knihovna (přes 13000 sv.) je doplňována současnou odbornou literaturou dle aktuálních požadavků současnosti a reálných finančních možností. Řadu let se odebírá řada odborných časopisů a regionálních periodik. Knihovnu často využívají zájemci o region i prostřednictvím telefonických či e-mailových dotazů. Muzejní knihovna se pravidelně aktivně podílí na výstavní činnosti muzea a všech dalších odborných činnostech Muzea Novojičínska. Jsou v ní zařazeny převážně tisky z konce 19. století až do r. 1918. Dále je zde uložen (a nedávno náhodně objeven) poměrně obsáhlý fond německy psané odborné včetně tehdy aktuální politické tendenční literatury dané doby z období mezi 1. a 2. světovou válkou. Město Nový Jičín bylo v meziválečném období nedílnou součástí Sudet a osídleno do května r. 1945 převážně německým obyvatelstvem.  Následuje odborná literatura všech společensko-vědních oborů v českém jazyce, vydaná od r. 1946 do současnosti.

Muzeum Novojičínska, p. o. je specifické také tím, že jsou na Zámku v Novém Jičíně deponovány zámecké knihovny spravované Národním muzeem Praha. Je to zámecká knihovna z Kunína, Nové Horky a Bystřice p. Hostýnem. Přemístěním do Nového Jičína se knihy přiblížily k místu svého původního vzniku. Knihy z těchto fondů jsou předmětem badatelského zájmu odborných pracovníků, kteří pomocí nich plní své výzkumné úkoly. Badatelům je vstup do fondů umožněn jen po souhlasu vedoucího oddělení zámeckých knihoven Národního muzea Praha. Fondy uvedených zámeckých knihoven jsou uloženy na Žerotínském zámku v Novém Jičíně.

Zámecká knihovna Kunín

Malá, ale cenná knihovna hrabat rodu Hohenembs, vznikla na stejnojmenném hradě. Posléze byla přemístěna do paláce Embs, na počátku 19. století byla převezena do Bystrého u Poličky. Odtud byla deponována do depozitářů zámku Úsov a koncem 90. let 20. století byla přemístěna na Zámek v Novém Jičíně. Původní knihovna hrabat rodu Hohenembs, jejíž rukopisy a tisky se u nás dochovaly, byla jistě daleko větší než to, co dnes můžeme považovat za jejich dědictví. Fond knihovny dnes čítá 2630 svazků, částečně je v současné době fond uložen na Zámku Kunín, částečně na Žerotínském zámku v Novém Jičíně.

Zámecká knihovna Nová Horka

Zámecká knihovna Nová Horka obsahuje 4363 svazků, deponovaných na Žerotínském zámku v Novém Jičíně. K dispozici přírůstkový seznam tohoto fondu.

Zámecká knihovna Bystřice pod Hostýnem, tzv. Laudonova

Jádro dnešní bystřické knihovny tvoří soubor v honosných barokních vazbách s heraldickým supralibros z knihovny generála Laudona v Bečvárech, která byla později přemístěna do rakouského Hadersdorfu. Odtud po zakoupení bystřického zámku potomky rodiny Laudonů byla uložena v Bystřici pod Hostýnem. Po druhé světové válce byla převezena na hrad Bítov a konečně v roce 2002 na Žerotínský zámek v Novém Jičíně. Knihovna obsahuje 13240 svazků, z toho 323 rukopisů, jeden prvotisk, 19 svazků z 16. století a 5824 svazků z let 1500-1800. Přes tři čtvrtiny fondu tvoří německá literatura, zbytek je ve francouzštině, menší část v angličtině a latině, ojediněle jsou zastoupena díla psaná italsky, česky a maďarsky. Nejcennější částí knihovny jsou militaria, tedy vojenská literatura. Tvoří ji monografie vojevůdců, rakouská vojenská periodika, popisy válečných kampaní z první poloviny 18. století, je zde obsažen i jejich protějšek ve formě zpráv o mírových jednáních. Zvláště cennou součást knihovny tvoří soubor map, a to jednak přes 200 originálních kreslených map a dále několik stovek map tištěných, a to plánů bitev a polních tažení. V čele rakouských armád stál tehdy generál Ernst Gideon svobodný pán Laudon, nejvýznamnější postava rodu Laudonů. Zemřel v Novém Jičíně r. 1790.

K dispozici je přírůstkový seznam knih a soupis map této knihovny.

Piaristická knihovna

Tento vzácný sbírkový knihovní fond je majetkem Muzea Novojičínska, p. o. 4500 sv. je zapsáno v Centrální evidenci sbírek ČR. Knihovna je uložena v Muzeu v Příboře, které je pobočkou Muzea Novojičínska, p. o. Piaristická knihovna byla zřízena v souvislosti se založením koleje Otců piaristů v Příboře již r. 1694. Tehdy byly do knihovny začleněny první svazky, např. kniha kanovníka staroboleslavské kapituly a chrudimského děkana S. V. Hataše „Scintilla nuptialis pro solatio parochorum excitata“, vytištěná r. 1682 v Praze nebo věroučný a mravoučný spisek boppardského minority Bernardina Mercatora pod názvem „Nucleus catecheticus…“, vydaný roku 1688 v Kolíně nad Rýnem. Každoročně byly do knihovny zapisovány další a další knihy. Největší rozkvět knihovny nastal v 18. století, kdy byla knihovna rozšířena četnými odkazy a dary či nákupy z finančních prostředků koleje. Významný byl odkaz valašskomeziříčského děkana Davida Josefa Láníka, který po své smrti r. 1733 odkázal piaristické koleji celou svou knihovnu v počtu téměř 950 svazků. Problémy začaly pro vzácnou knihovnu v 70. letech 19. století. Tehdy byla po zrušení koleje knihovna uložena naprosto nevyhovujícím způsobem do skleníku na bývalé piaristické zahradě. Škody, které vznikly nevhodné uložením, byly značné. Knihovna byla přestěhována r. 1879 a byl nově zpracován soupis dochovaných knih. Tento obsahuje 2053 děl o více než dvojnásobném počtu svazků. V současné evidenci je více než 4500 svazků. Mezi knihami zcela převažují díla náboženská a filosofická. Dále jsou zastoupena díla historická, paměti, korespondence, svazky týkající se církevního práva, práva obecně, poezie, díla jazykovědná, zeměpisná, národopisná i cestopisná. Pokud jde o jazyk, převažuje latina a němčina. Významnou součástí fondu jsou prvotisky a staré tisky z 16. století. Knihovna zahrnuje 30 exemplářů prvotisků, přes 40 raných tisků vytištěných v letech 1501-1550, dále přes 80 starých tisků pocházejících z 2. poloviny 16. století. Patří mezi ně spisek Margarita decreti seu Tabula Martiniana z roku 1486, tisk Casus longi sexti et clementinarum od Helyase Regniera z roku 1496 nebo dílo německého filosofa a lékaře H. C. Agripppy z Nettesheimu De incertitudine et vanitate scientiarum declamatio invectiva, vydaná roku 1531. Většinu fondu tvoří staré tisky ze 17. a 18. století. Bývalá knihovna Otců piaristů v Příboře i přes ztráty, kterými byla zatížena, zůstává se svými 4500 svazky cenným zdrojem informací pro poznání minulosti. A to nejen stářím fondu, autory či tématikou, ale i individuálními znaky některých exemplářů. Fond je v současnosti zpracováván do knihovnického systému katalogu BACH. Po ukončení této činnosti bude k dispozici elektronický katalog tohoto vzácného fondu.

Badatelské návštěvy nutno ohlásit předem na výše uvedené kontakty Muzea Novojičínska, p. o. v Novém Jičíně. Po domluvě je nutno odjet do depozitáře v Příboře, kde je fond uložen  (asi 10 km od Nového Jičína).
 


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Propagační tiskovinaTramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© 2013-2016, Muzeum Novojičínska