Víte, že...

Hlavní stránka Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm O muzeu Pro školy Stopy slavných rodáků Víte, že...

Albín Polášek měl v mládí velké problémy ve škole. Propouštěcí vysvědčení z 2. třídy měšťanské školy (dnešní 7. třída ZŠ) je toho dokladem: chování přiměřené, pilnost malá, prospěch sotva dostatečný, ve většině předmětů nedostatečný. Jako učeň vystřídal neúspěšně řadu oborů (3 měsíce čalouníkem v Novém Jičíně, 6 měsíců sedlářem ve Vídni, necelý rok v řezbářské dílně, 3 měsíce v tkalcovské škole ve Frenštátě). Navzdory tomu "po matce nikdy nechtěl ani krejcar."

 

Jedny z prvních skokanských lyží, na kterých v roce 1956 trénoval Jiří Raška, byly hickory - vyrobené z ořechovce (Carya ssp.) Lyže samotné více než padesát let odpočívaly ve skladu pomůcek tělesné výchovy středního odborného učiliště nejprve v Příboře (kam mladý Raška docházel) a později v Kopřivnici, kde je objevil jeden z pedagogů (P. Poštulka). Na jeho popud byly lyže v roce 2011 předány Jiřímu Raškovi jako dárek k jeho sedmdesátinám.  

 

Břetislav Bartoš narukoval do 1. světové války v září 1914. Zprvu bojoval na východní frontě, v roce 1915 je převelen na italskou frontu. V červenci téhož roku přešel na italskou stranu. Tráví čas v zajateckých táborech, kde se od roku 1917 aktivně podílí na formování československých legií. Tuto část jeho života mapovala výstava Břetislav Bartoš a československé legie, která proběhla ve frenštátském muzeu v roce 2013.

 

Patrně nejstarším žákem, který kdy navštěvoval frenštátskou měšťanskou školu (dnešní 2. stupeň ZŠ) byl Josef Kalus. Když v roce 1880 nastoupil do 3. třídy (dnešní 8.třída ZŠ), bylo mu 25 let. Byla to však nezbytná podmínka, pokud se chtěl místo tkalcovského řemesla věnovat učitelství. Jako mimořádný žák zasedl do školní lavice spolu dětmi. Že to nebylo jednoduché, popisuje ve své knize Vzpomínky:
Lidé se zastavovali a dívali se na mě jako na nová vrata. "Hloupne! Blázní! Starý mařoch, že se nestydí chodit do školy." slyšel jsem poznámky a smích.

 

Díky osvícenému přístupu Valentina Kostelníka se Frenštát v druhé polovině 19. století stává kulturním městem, o kterém píše Josef L. Turnovský (švagr J. K. Tyla): Občané tamější byli a jsou pokročilí v ohledu každém, vzděláním i vlastenectvím. Jakožto obchodníci s tovarem tkalcovským procestovali Frenštačané hodný kus světa a jsou také s Prahou ve stálém spojení. Tyto styky jsou na prospěch společenskému životu...vědomí národní zapustilo ve Frenštátě hluboko své kořeny a sotva se pletu v mínění, že na Moravě jest jen asi pět měst, v nichtě český život národní tou měrou je zakotven jako ve Frenštátě.


Závěr svého života prožil Albín Polášek na Floridě. Jeho dům a zahrada ve Winterparku dnes tvoří Muzeum Albína Poláška (viz video Albin Polasek - an artist´s passion). V roce 2000 byl posmrtně vyznamenán cenou Great Floridian a v roce 2004 byl uveden do síně slávy floridských umělců. V roce 2008 se Poláškovo muzeum stalo národní památkou (National Trust´s Historic Artist´s Homes and Studios).

 

Antonín Strnadel byl odborným poradcem při natáčení filmu Portáši (1947) režiséra Václava Kubáska. Film zachycuje život pohraničních strážců na moravsko-uherském pomezí v 18. století.

 


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Propagační tiskovinaTramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© 2013-2016, Muzeum Novojičínska