VELKÁ JÍDELNA V PROMĚNÁCH DOBY

Hlavní stránka Zámek Kunín Aktuální akce VELKÁ JÍDELNA V PROMĚNÁCH DOBY

18. března 2018

VELKÁ JÍDELNA V PROMĚNÁCH DOBY Díváte se na záběry do Velké jídelny zámku, pořízené v letech 1912 - 1913. Album se záběry do všech pokojů zámku jsme nalezli vloni ve Spálově a s nimi rovněž soubor vzácných negativů. Díky nim a jedinečnému inventáři zámku z let 1902 a 1913, nalezenému před několika lety, můžeme dnes do pokojů nahlédnout takřka jako před 100 lety. A také identifikovat jednotlivé předměty, téměř s naprostou přesností. Tak, že by si zámek zasloužil knižního průvodce pokoji z těchto let.


Základní garnituru nábytku Velké jídelny již od roku 1902 tvořil starožitný nábytek z dubového dřeva: velký stůl (desky k němu byly ještě v roce 1902 uschovány na půdě v komoře), nyní pokrytý lněným ubrusem s vsazeným paličkovaným okrajem, velká kredencová skříň (roku 1902 obsahující servis ze saského Neubrandensteinu), 2 starožitné skleněné skříňky v rozích pokoje, 1 nižší kredencová skříň (roku 1902 obsahující skleněný servis), na něm 4 nástavce (železná kompozice v podobě andílků), dvounohý nástěnný stůl (roku 1902 na něm stály 2 skleněné girandoly - ornamentálně rozvětvené svícny), 15 dubových židlí s výpletem, naproti roku 1902 přibyl čtyřrohý vykládaný stůl (patrný na záběru). V pokoji se nacházel elektrický bronzový lustr se 16 rameny. Velký koberec z Cottbusu (doložený roku 1902 - první továrna na výrobu koberců byla v Cottbusu založena roku 1861), pocházející z ložnice v Brně, byl nyní nahrazen velkým kobercem tmavěčervené barvy.
 
Oproti roku 1902 již v jídelně již nebyly 2 kulaté stolky ani 2 porcelánové sloupy (pravděpodobně jeden z nich se v současnosti nachází ve sbírkách zámku v Lysicích), které stávaly v rozích pokoje, chybělo již také nástěnné zrcadlo a 12 starých (patrně nástěnných) talířů pocházejících z porcelánky Höchst (založené mohučským kurfiřtem roku 1746). Na stěnách chybělo také 5 mědirytin.
 
Naproti tomu nyní na stěnách viselo 17 obrazů, ponejvíce portrétů (oproti roku 1902 zde postrádáme 5 nově koupených a restaurovaných starých obrazů), ze sousedního Velkého sálu (rohového pokoje) se však do Velké jídelny přesunuly 3 mimořádně vzácné velkoformátové obrazy v těžkých dubových rámech. Obrazy se podařilo před lety identifikovat, jedná se o cyklus podobenství Historie ztraceného syna, pocházející z počátku 17. století, tvořící součást jedinečné Hohenemské obrazové sbírky a zmiňované v inventáři na zámku v Bystrém v roce 1828 ("Historie ztraceného syna ve 3 oddílech" - "Die Geschichte des verlorenen Sohnes in drei Abteilungen"). Obrazy byly namalovány podle grafických předloh a představovaly jasnou narážku na marnotratný způsob života hraběte Jakuba Hannibala II. z Hohenemsu a blížící se společenský a majetkový pád kdysi mocného rodu říšských hrabat z Hohenemsu (2 z obrazů se v současnosti nacházejí ve sbírkách v Ostravském muzeu, další obraz odvezla rodina Bauerů ve 20. letech do svého zámečku v Brně a slavný architekt Adolf Loos jej zakomponoval společně se 2 zátišíma ze zámku z Kunína do mramorové stěny zdejší jídelny. Obraz je dnes vystaven v Městském muzeu a galerii v Poličce, obě zátiší na hradu Pernštejn).
 
Na portrétech ve Velké jídelně návštěvníci dodnes spatří obrazy rodiny Harrachů, adjustované do opět těžkých dubových rámů ze zlacenými lištami (hrabě Bedřich August Harrach v ornátu rytíře Zlatého rouna, kněžna Josefa Liechtensteinová, rozená Harrachová v loveckém úboru, František Xaver hrabě Harrach jako plukovník s plánem bitvy u Torgavy, hraběnka Rebeka Harrachová, rozená Hohenemsová, hraběnka Walburga Hohenemsová, rozená Wagenspergová). S velkou pravděpodobností se jedná o portréty, doležené na zámku již v inventáři z roku 1781 ("6 velkých portrétů v dubových rámech s pozlacenými lištami" - "6 grosse Portrait in eichenen Rahmen, und vergoldten Leisteln").
 
Na záběru do jídelny vlevo od obrazu z cyklu Historie ztraceného syna (v inventáři zámku v Bystrém z roku 1828 zaznamenán jako "Jeho neštěstí" - "Unglück desselben") nyní můžeme takřka spolehlivě identifikovat další z portrétů, který je dnes však nezvěstný: s velkou pravděpodobností se jedná o portrét hraběte Ferdinanda Bonaventury II. Harracha (1708 - 1778), mladšího bratra hraběte Bedřicha Augusta, zobrazeného taktéž v ornátu rytíře Zlatého rouna s kolanou řádu na krku.
 
Pod dalším z velkoformátových obrazů z cyklu Historie ztraceného syna (v inventáři zámku v Bystrém z roku 1828 zaznamenán jako "Bezudný blahobyt" - "Auszugwüstes Wohlleben") můžeme identifikovat ve zlacemých rámech další z portétů, zleva do prava: císaře Karla VI., jeho manželku císařovnu Alžbětu Kristýnu (oba obrazy převezeny později rodinou Bauerů do Brna, vystaveny v salonu jejich zámečku, dnes opět na zámku v Kuníně) a další, dnes nezvěstný portrét císařovny vdovy Eleonory Magdaleny (obraz byl později vystaven ve vedlejším Hudebním pokoji zámku - dříve nazývaný Velký sál). Rovněž tyto obrazy byly v minulosti součástí kolekce hohenemské obrazárny na zámku v Bystrém a podle zdejšího inventáře z roku 1828 představovaly soubor 6 obrazů panovníků ("6 císař Karel VI. a jeho manželka, potom ještě tři císaři a jedna císařovna. Šest portrétů ve zlatých rámech" - "6 Kaiser Karl der VI und seine Gemahlin, dann noch dreÿ Kaiser und eine Kaiserin. Sechs Porträts mit Goldrahmen").
 
Inventář dále zaznamenal 4 sádrové podstavce nade 2 dveřmi se 4 vázami, na velkém kredenci bílý porcelánový manželský pár se zlatými okraji, 12 nástěnných talířů z Höchstu pak nahradila výrazně větší výzdoba stěn: neidentifikovaných 19 modrých talířů na kredenci a 2 nad nižším kredencem, 5 podélných mís nade dveřmi, 3 velké a 8 malých talířů nad kredencem, 1 oválná mísa nad nižším kredencem (Vranov), dále 4 modré talíře zarámované v černém dřevě, představující jednotlivé měsíce (červen, červenec, listopadu, srpen, na snímku nad nižším kredencem pod obrazem z cyklu Historie ztraceného syna, později talíře byly odvezeny na zámek do Spálova, dnes jeden talíř představující měsíc listopad je znovu ve výzdobě Velké jídelny zámku), 15 velkých a 10 malých modrých nástěných talířů (manufaktura Davenport), 11 porcelánových nástěnných talířů označených "f" a 6 nástěnných talířů s květinovým vzorem. Nakonec 12 talířů s růžovou kresbou a zoubkovaným okrajem, které jsou patrné na záběru nad rohovou skleněnou vitrinou při dveřích do Velkého sálu (jedná se o výrobky manufaktury v Bystřici pod Hostýnem, později také tyto talíře byly odvezeny na zámek do Spálova, 5 talířů je dnes opět ve výzdobě Velké jídelny zámku).
 
V dalších částech inventáře jsme do nejmenších podrobností informováni také o složení servisů, jídelních garnitur, také tímto tématem se budeme podrobně zabývat. K proměnám pokojů zámku došlo po roce 1918 v rámci dělení majetku mezi tři bratry Bauery. Velká část zařízení zámku byla tehdy odvezena na zámek do Spálova, další části později na zámeček do Brna. Proměny Velké jídelny můžete sledovat zde:

Autor: PhDr. Jaroslav Zezulčík Sekce: Aktuální akce   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Propagační tiskovinaTramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© 2013-2018, Muzeum Novojičínska