VELKÝ SÁL V PROMĚNÁCH DOBY

Hlavní stránka Zámek Kunín Aktuální akce VELKÝ SÁL V PROMĚNÁCH DOBY

středa 11. dubna 2018

VELKÝ SÁL V PROMĚNÁCH DOBY Dnes díky záběrů pokojů zámku z roku 1913 a také jedinečného inventáře z let 1902 a 1913 nahlédneme do Velkého sálu zámku. Jednalo se o jednu z nejreprezentativnějších prostor zámku, nacházející se bezprostředně vedle Velké jídelny. Pokoj, určený k setkávání rodiny majitele zámku s jeho hosty. Rohový sál byl v minulosti také obývacím pokojem hraběnky Marie Walburgy, od 20. let minulého století byl nazýván Hudební a taneční sál.


Připomeňme, že v roce 1909 byl zanedbaný zámek rodinou majitelů rytíři Bauery z vnějšku i uvnitř celý renovován. Byla obnovena všechna okna, kamna, všechny místnosti byly nově vytapetovány nebo vymalovány. Velký sál patrně tehdy získal tapetu zlatavé barvy s bohatými barokními ornamenty, jaké vidíme rovněž na fotografických záběrech.

Od roku 1902 bylo ale zařízení pokoje prakticky neměnné: základní garnituru nábytku představovala velká rohová žlutě potažená sofa (v roce 1913 se třemi polštáři), v rohu za ní malý květinový stolek s plechem na květiny (v roce 1913 na něm stála starožitná nástavcová skříňka se zlacenými ozdobami). Dále 2 kulaté žlutě potažené židle s nízkými opěrkami, malý žlutě potažený taburet, při stěně u vstupních dveří se nacházel nástěnný stůl a na něm stojací hodiny a 2 dvojramenné bronzové svícníky ( v roce 1913 zde dále nalezneme 2 malé vázy a modrý popelník, pod stolem pak byl umístěn lavor z Japonska). V rozích pokoje stály 2 prosklené vykládané rohové skříně, s vyřezávaným nástavcem a zakulacenými sloupy.

V nich se roku 1913 nacházely: 3 starovídeňské konve na kávu, starovídeňský zásobník na práškový cukr, neoznačený servis s květinovým dekorem obsahující 6 šálků na kávu, konev na kávu, konev na mléko, dóza na cukr, 13 porcelánových skupin a postav 3 starovídeňské porcelánové postavy (částečně rozbité).

Inventář z roku 1902 zmiňuje stolek s tureckým vyšívaným přehozem z Konstantinopole. Jednalo se snad o velký kulatý stůl s hedvábným tureckým přehozem, který je připomínám v roce 1913 a nacházel se u velké rohové sofy. Tehdy na něm stál velký japonský talíř. Roku 1902 se v pokoji nacházel rovněž vykládaný stůl a na něm pak 3 knihy Hübnerových „Spaziergang um die Welt“ (Procházka kolem světa). Jméno autora je v inventáři uvedeno nepřesně Huber. Autorem díla byl ve skutečnosti baron Alexander von Hübner (1811 - 1892), významný rakouský diplomat a nemanželský syn kancléře knížete Václava Lotara Metternicha. Na stole nechyběly také 2 svazky Weissových Dějin Vídně. Jejich autorem byl vídeňský archivář a knihovník Karl Weiss (1826 – 1895) a knihy byly vydány na základě jeho dlouholetého výzkumu v letech 1872 a 1882.


Nejvýznamnější soubor nábytku ale představovala garnitura ve starovídeňském stylu, sestávající z červeno-žlutě potažené sofy, 2 fotelů, 8 židlí. V pokoji se dále nacházel velký žlutý fotel (1913 na něm polštář) a malý žlutý fotel, 2 malé bílo-modře lakované židle (roku 1913 popisovány jako 2 světlehnědě potažené židle), 1 vykládaná prosklená skříň a v ní starý porcelán (roku 1913 na ní stála velká japonská váza). Garnitura starovídeňského nábytku byla později převezena do Brna a vytvářela zařízení salonu tamního zámečku rodiny Bauerů.

Pouze v roce 1902 se pak v místnosti setkáváme se starým spinetem, ten již roku 1913 chybí. Stejně tak stůl z oceli. Místnost osvěcoval velký bronzový listr, který v roce 1913 vystřídal křiš´tálový lustr s elektrickými svíčkami. Podlaha místnosti byla pokryta 3 červenými a 1 pestrým poškozeným kobercem z Turkestánu. Roku 1913 zde již byl velký koberec starorůžové barvy. V roce 1902 pak ještě inventář zaznamenal 3 alba s fotografiemi, 23 porcelánových figur.

Výzdoba na stěnách pokoje představovala jednu z nejreprezentativnějších na celém zámku: v roce 1902 zde zaznamenáme 4 nástěnné svícníky, 6 nástěnných talířů (Wiesbaden), v rozích pokojů 2 zrcadla v empírovém stylu s mašlemi. Obě zrcadla byla po roce 1918 odvezena na zámek do Spálova, nyní se s nimi však znovu na zámku v Kuníně setkáme. Zaznamenáno je rovněž velké benátské zrcadlo. Roku 1913 je zaznamenáno velké zrcadlo s vyřezávaným zlaceným rámem, které vidíme rovněž na fotografii. Roku 1902 se nacházelo ve 2. Schindlerovském pokoji - dnešním Pompejském pokoji ("grosser Wandspiegel -Goldrahmen"). Poškozené a rozbité po událostech 2. světové války se v pokoji znovu nachází.

Roku 1902 zde ústřední obrazy představovaly 3 velké staré olejomalby, ty se však již roku 1913 přesunuly do vedlejší Velké jídelny. Popisovali jsme je již při popisu této místnosti. Jednalo se o mimořádně vzácné velkoformátové obrazy v těžkých dubových rámech z cyklu podobenství Historie ztraceného syna z počátku 17. století, tvořící součást jedinečné Hohenemské obrazové sbírky. V roce 1902 zde dále na stěnách nalezneme 3 staré akvarely od C. Marie Yennig z roku 1736 (jeden z nich se dostal jako součást vybavení do brněnského sídla rodiny Bauerů a nachází v depozitářích zámku Lysice) a 4 anglické kolorované rytiny. Zaznamenáno je zde dále 10 mědirytin v rámech s mašlemi (lovecké scény). Ty se však v roce 1913 přesunuly do 1. patra zámku, kde jsou zaznamenány v Pohostinském pokoji (označen jako Victorův – tedy pokoj nejstaršího syna majitele zámku): 8 loveckých rytin podle Morlanda z roku 1792 v hnědých rámech se zlacenými mašlemi („Jagdstiche nach Bildern von Morland v. Jahre 1792 in braunen Rahmen mit Goldmaschen oben“). Jedná se o grafické přepisy loveckých obrazů populárního anglického malíře venkovských scenérií George Morlanda (1763 – 1804), která putovaly patrně po roce 1918 na zámek do Spálova a dnes jsou nezvěstné.

Na stěnách se v roce 1902 nacházelo celkem 11 obrazů, patrně některé z nich vidíme ještě na záběrech z roku 1913 (jejich identifikaci se budeme ještě věnovat). Dále zde inventář zaznamenává 3 staré portréty. Dva z nich se do pokoje znovu vrátily. S naprostou určitostí se jedná o obrazy z jídelny zámku v Bystrém, zaznamenané v tamním inventáři rodové obrazárny hrabat z Hohenemsu („Dámské portréty se zakulacenými rohy v pozlacených rámech“ - „Damenportraits mit Rundecken in vergoldeten Rahmen“). Na základě srovnání jednoho z obrazů s dalším portrétem ze sbírek Voralrlberg muzea v Bregenz můžeme dnes obraz spolehlivě identifikovat jako portrét druhé manželky barokního stavitele zámku v Bystrém polního maršála Františka Rudolfa hraběte z Hohenemsu – Marie Anny Margarety svobodné paní z Thurn-Valsassina (1694 – 1730). S velkou mírou opatrnosti pak druhý z portrétu můžeme připsat první manželce hraběte - Lydii hraběnce de Hautefort markýze de Surville (1694 – 1715). Autorství obou obrazů pak flámskému malíři Frans van Stampartovi (1675 - 1750), činnému jako vyhledávanému portrétistovi na císařském dvoře ve Vídni.

Vybavení celého zámku bylo výrazně ochuzeno po roce 1918, kdy byla velká část sbírek a zařízení odvezena na zámek do Spálova a později do Brna. Řada z nich byla nyní nalezena, identifikována a postupně se na zámek do Kunína navrací. Obrazy manželek hraběte z Hohenemsu ve 20. letech 20. století ve Velkém sálu – nyní Hudebním a tanečním (taky Bálovém sálu) zůstaly. pouze se přemístily na vedlejší stěnu pokoje, kde jim společnost dělal další, dnes rovněž nezvěstný portrét císařovny vdovy Eleonory Magdaleny (obraz byl roku 1902 vystaven ve vedlejší Velké jídelně). Rovněž tento obraz byl, jak již víme, v minulosti součástí kolekce hohenemské obrazárny na zámku v Bystrém a podle zdejšího inventáře z roku 1828 náležel do souboru 6 obrazů panovníků z rodu Habsburků. Později do pokoje přibylo benátské zrcadlo ("Venetianer Spiegel"), to které v roce 1913 viselo ve 2. Schindlerovském pokoji - dnes Pompejský pokoj zámku a připojilo se k velkému zrcadlu ve zlaceném vyřezávaném rámu...

Autor: PhDr. Jaroslav Zezulčík Sekce: Aktuální akce   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Propagační tiskovinaTramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© 2013-2018, Muzeum Novojičínska