Potaš neboli salajka; 18. 4. 2020

Hlavní stránka Centrum tradičních technologií Příbor Muzeum z domova Zajímavosti z dílny CETRAT Potaš neboli salajka; 18. 4. 2020

Potaš neboli salajka

Ačkoliv v dnešní době popel představuje spíše odpadovou záležitost, v minulosti se jednalo o cennou surovinu, pro jejíž zisk bylo potřeba obrovského množství dřeva. Popel našel své uplatnění jako hnojivo či prostředek na praní prádla, ale nepostradatelným je činila skutečnost vysokého obsahu drasla. Získané a zpracované draslo (uhličitan draselný) dnes známe především pod označením potaš, flus či lokálně salajka. Potaš (salajka) byla nezbytná při výrobě mýdla, kamence i při zpracování kůží, ale zejména při sklářské i železářské produkci.

Popel se prosíval a vyluhoval v kádích. Získaný louh hnědé barvy se zdlouhavým procesem odpařoval na mělkých železných pánvích. Výsledkem bylo surové draslo - salajka, která se připekla k pánvi a musela se z ní vytloukat a seškrabovat. Jednalo se o hnědou až hnědočernou hmotu hrudkovité konzistence. Toto surové draslo nejčastěji označované jako flus, již bylo možné použít k praní prádla, bělení plátna či výrobě mýdla a nepříliš hodnotného skla. Draselné mýdlo zhotovované smícháním získaného flusu s tukem, nejčastěji lojem, bylo vcelku dostupnou alternativou k mýdlům sodným.

Pro další zkvalitnění a vytvoření konečné potaše, muselo draslo projít ještě přepálením ve zvláštní kalcinační peci. Žíhání se provádělo ve dvou či třech prostorových pecích a surová potaš se tak zbavovala zbytkové vody a organických nečistot. Celý proces trval jeden až dva dny, kdy kalcinovaná potaš získala bílou či namodralou barvu. Žhavý produkt se nechal vychladnout a poté byl uložen v dobře zabedněných pecích, protože se jednalo o velice hydroskopický materiál nabírající velké množství vlhkosti ze vzduchu. Hotová čistá potaš byla nezbytným činidlem při podpoření procesu tavby kvalitního skla.

Text: Václav Michalička

Foto: Petra Vidomusová, Václav Michalička, Jiří Koždoň

Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/

Centrum tradičních technologií Příbor

Center of traditional technologies (CETRAT Příbor)


Foto 1: Odpařování popelového louhu (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 2: Odpařování popelového louhu (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 3: Surová potaš – flus (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 4: Jednoduchá komínová pec na přepálení potaše – ohniště a prostor na umístění flusu (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 5: Komínová pec na přepálení potaše (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 6: Potaš – salajka (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 7: Výroba draselného mýdla z koncentrovaného popelového louhu a ovčího loje (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 8: Výroba draselného mýdla z koncentrovaného popelového louhu a ovčího loje (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 9: Výroba draselného mýdla z koncentrovaného popelového louhu a ovčího loje (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 10: Draselné tekuté mýdlo (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 11: Draselné mýdlo s přidanými pilinami (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 12: Praní znečištěného oděvu pomocí draselného mýdla (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)


Foto 13: Praní znečištěného oděvu pomocí draselného mýdla (Spolek Koliba a Muzeum Novojičínska)

 


 

 


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Propagační tiskovinaTramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© 2013-2020, Muzeum Novojičínska (v2)