Malý střípek z historie zámku. Při vstupu do bývalé zámecké kaple si návštěvníci mohou povšimnout barevného tištěného obrazu v poškozeném rámu. Představuje olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Podle inventáře zámku se v roce 1908 nacházel právě v tomto pokoji, který se tehdy nazýval 3. Schindlerovským pokojem („3. Schindlerzimmer“) a sloužil jako pohostinský pokoj pro ubytování významnějších návštěv: v inventáři je zmíněn jako barevný tisk arcibiskupa Kohna ve zlatém rámu („Farbendruck Erzbischof Kohn in Goldrahmen“).

„12. tohoto měsíce odpoledne také zde s velkým úspěchem nehledě na nepříznivé počasí vystoupal do výše první vzdušný balón v zemi, a to v zahradě hrabat Dietrichsteinů v Židlochovicích a přibližně za dvě minuty zmizel přihlížejícím z dohledu. Očitými svědky toho byli mezi mnoha dalšími paní kněžna Piccolomini, která uvolnila balón přeřezáním lana, na kterém byl upevněn, neapolský zplnomocněný ministr markýz Somma, zdejší zemský pan gubernátor a jeho paní manželka, dále hejtman Laudonova pluku pan hrabě Canal, kteří nad tím všichni cítili výjimečné potěšení. Co při tom ale ještě bylo zejména pozoruhodné je, že hořící vzduch připravila a tím balón naplnila samotná hraběnka z Dietrichsteinu, manželka pana nejvyššího štolby. Na něm se nacházel připevněn lístek, napsaný v německém a českém jazyce, který sliboval každému, kdo balón nebo oznámení místa a hodiny, kde přistál k zemi, přinese zpět, dobrou odměnu.“

Za měsíc se do Příbora sjede 80 přadlen a přadláků, kteří v piaristické zahradě budou příst na kolovratech, vřetenech a drugách.

První zprávy o zadávených ovcích začaly sedláky na Kravařsku děsit koncem srpna roku 1812. Venkované mluvili o neznámém divokém zvířeti, které se až příliš rychle pohybovalo zdejší krajinou. Jednou se objevilo v okolí Fulneku a hned na to v Nové Horce, vzápětí v Bílovci a nedlouho na to jej spatřili vesničané v Kuníně. Vnikalo do stájí, kde po sobě zanechávalo roztrhaná těla ovcí a velmi často i zadávené psy. Ti byli podle údajů kronikáře cílenou kořistí a šelma je údajně zabíjela s obzvláštní zálibou. 

Příběh neobjasněné smrti dochovaný na stránkách kroniky Felixe Jaschkeho nám pomáhá mírně poodhalit mlhu a za jevištěm velkých dějin spatřit rovněž osudy nepatrných. Události z června roku 1756 se nedochovaly v žádných oficiálních záznamech a je zřejmé, že je fulneckému kronikáři vyprávěl některý z pamětníků. Slyšel je v hospodě, na náměstí během jarmarku, vyprávěl se za zimních večerů během přástek. Na tyto otázky již odpověď nikdy nenajdeme. Nicméně i přes tyto nejistoty nám událost odhaluje krajinu Kravařska i každodenní život zdejších lidí na sklonku baroka. 

Zámek Nová Horka – kdysi významné šlechtické sídlo ovlivňující širé okolí, dnes muzeum snažící se jeho zajímavou historii vylíčit. A v tom nám můžete pomoct i vy!