Experimenty CETRAT

Klobouk z choroše (Troudnatce kopytovitého) / Amadou Hat

Jedním ze zapomenutých, ale v minulosti nepostradatelných materiálů je stromová houba troudnatec kopytovitý lidově zvaná choroš. Z vatovité dužiny, kterou obsahuje, se vyráběla v minulosti zápalná hubka, ale také například oděvní součástky. V tomto videu se seznámíme s výrobou jednoduchého beskydského klobouku z troudnatce kopytovitého zvaného hubáň.

Vázané papuče

V oblasti severovýchodní Moravy se v minulosti vyprofilovala svébytná domácká rukodělná výroba teplé obuvi vázané na jednoduché formě. Tyto papuče výrobci účelně přizpůsobovali tak, aby je bylo možné nosit v zimním období i ven. Výchozí materiál představovaly okrajky střech plstěných klobouků získávané jako odpad z kloboučnických výroben. Ve videu je představen nejstarší zdokumentovaný postup výroby rekonstruovaný v Centru tradičních technologií Příbor (Muzeum Novojičínska).

Náramek z klokočí

V minulosti oblíbenou dřevinou byl klokoč zpeřený. Hojně využívané byla především semena známá jako klokočí. V muzejních sbírkách se nachází velké množství růženců vyrobených z těchto tvrdých, hnědých a lesklých semen. Zejména ve starších obdobích klokočí nacházelo uplatnění pro svůj dekorativní vzhled na různé náramky a náhrdelníky. Jeho použití je doloženo pro období Velké Moravy i pro dobu bronzovou.

Sandály z lýka kopřivy dvoudomé

V rámci experimentálního ověření možností kopřivového lýka jsme v Centru tradičních technologií vyrobili jednoduché, ale plně funkční sandály. Jejich předlohou byla neolitická obuv zhotovená z kavylu tuholistého. Ta se nalezla ve Španělsku a je uložená v archeologickém muzeu v Granadě. Naše kopřivové sandály byly vytvořeny základní spirálovou technikou pletení. Kopřivová obuv má pevnou podrážku chránící chodidlo před ostrými předměty. Je poddajná, kopíruje při chůzi terén a přes určitou drsnost je na nošení příjemná.

Klobouk z kopřivového vlákna

Vlákno získané z lýka kopřivy dvoudomé mělo v minulosti velmi zajímavé využití. Vedle textilní produkce sloužilo také v omezené míře k výrobě papíru. Při experimentech s kopřivovým vláknem jsme vedle klasického ručního papíru vyzkoušeli tvůrčí potenciál kopřivové papíroviny. A tak vznikl na historické kloboučnické formě kopřivový papírový klobouk.

Hudební nástroje ze stonku kopřivy dvoudomé

Při získávání textilního vlákna z kopřivových stonků nás napadla myšlenka, zda je možné využít i oloupanou dřevitou část. Po telefonické konzultaci s vynikajícím výrobcem (nejen) lidových nástrojů Vítem Kašpaříkem jsme ze stonku kopřivy dvoudomé nožem zhotovili jednoduchý plátkový nástroj připomínající piskor (strojek) u dud.

Tradiční výroba vřetánka pro předení

Základním nástrojem pro vytváření příze bylo vřeteno. V tradičním lidovém prostředí v rámci středoevropského prostoru se používala celá řada různých typů vřetánek určených pro spřádání lnu, konopí i vlny. Patrně nejběžnější byla soustružená vřetánka jehlicovitého typu. Domáčtí výrobci často používali na jejich zhotovení nejen šlapací soustruhy, ale také mnohem primitivnější soustruhy pružinové a smyčcové.

Sáňky z Tatry (zhotovené mimo oficiální výrobní plán) – experimentální ověření funkčnosti

V roce 2017/18 jsme na příborské pobočce Muzea Novojičínska realizovali velice úspěšnou výstavu "Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není!" věnovanou takzvaným fuškám a výrobě mimo oficiální produkci ve velkém průmyslového podniku v minulosti. Na výstavě mimo jiné návštěvníky zaujaly typické sáňky, kterých bylo zhotovováno skutečně velké množství. Tyto sáňky se podařilo získat i do muzejních sbírek.

Malovaný ("archaický") kamínek

Velkým hitem poslední doby jsou malované kamínky, které jejich tvůrci rozmisťují po celé České republice a tyto kamínky pak putují přenášením do různých koutů nejen Čech, Moravy a Slezka. Jedná se o jeden ze zajímavých a jedinečných dokladů nekončící potřeby rukodělné tvůrčí lidské činnosti. 

Vřeteno soustružené na pružinovém soustruhu

V tradičním venkovském prostředí až do počátku 20. století nacházely uplatnění jednoduché pružinové a smyčcové soustruhy poháněné pouze lidskou rukou. Ve své podstatě byly o něco primitivnější než pružinové soustruhy uváděné do pohybu nohou používané už ve středověku, neboť neumožňovaly práci s obráběcím dlátem oběma rukama. Využívaly se zejména na výrobu soustružených vřeten a střenek nožů. Pružinový soustruh použitý ve videu je replikou zařízení zdokumentovaného v těšínských Beskydech v první polovině 20. století. Zhotovené vřeteno je vhodné pro předení rozmanitých textilních vláken.

Vřeteno a přeslice zhotovené z vánočních stromků

V minulosti se v tradičním prostředí ve velké míře využívaly pro výrobu funkčních nástrojů přirozené samorosty. Ty našly své uplatnění i při zpracování textilních vláken. Z kmínků jehličnanů se zhotovovala mimo jiné i archaická a velmi jednoduchá funkční vřetena a přeslice. Ve videu Centra tradičních technologií Příbor je představena výroba přeslice a vřetena z vánočních stromků, které se skončením vánočního období ztrácí svou funkčnost.

Pálení milíře v Košařiskách 2009

Byl to první náš společný milíř a proto vše probíhalo jako jedno velké dobrodružství a pořádný experiment. V té době jsme ještě neměli pravý uhlířský mour získaný z předchozích pálení a tak jsme museli milíř omazat hlínou. Stavba milíře začínala přípravou uhlířského placu, sejmutím drnu a vytyčením obvodu.

Kroucené provazce z ostřice

V prostoru severovýchodní Moravy a Těšínského Slezska je na základě terénního výzkumu doloženo hojné rozšíření svébytného vyplňování spár roubení kroucenými provazci. Provazce byly zhotoveny technikou stáčení pomocí jednoduchého nástroje opatřeného háčkem a klikou. Stáčely se z částečně usušené ostřice třeslicovité rostoucí v lesních porostech. Ostřice nesměla být přesušená, ale musela pro snadné kroucení zůstat přiměřeně vláčná. V provazcích použitých na roubených objektech průzkum objevil také výskyt ploníku obecného, ploníku ztenčeného, části vrby křehké, topolu černého a smrkových větviček.

Výroba knotů ze suchopýru

V norské lidové pohádce O dvanácti divokých kachnách, která je variantou známé pohádky Sedmero krkavců, dívka, aby vysvobodila své bratry, musela upříst nitě a zhotovit textil ze suchopýru. Otázkou je, zda je to vůbec možné. Suchopýr svou vzhledovou podobou s bavlnou zaujal hospodářské experty již v 18. století. Počínající textilní krize je vedla k úvahám, zda by skutečně nemohl být zužitkován při rozsáhlejší produkci tkanin.

Jednoduchý recept na žaludové pivo

Podzim je plném proudu a nastává ideální čas pro sběr žaludů. Ty patří spolu s kaštany k oblíbeným surovinám na výrobu různých figurek, a to nejen v rámci tvořivosti dětí, ale i dospělých. Žaludy ovšem byly od pravěku v mnoha evropských i neevropských kulturách důležitou součástí jídelníčku. A to jak toho zvířecího (zejména pro výkrm vepřů), tak i toho lidského. Žaludy představovaly důležitý potravinový zdroj, a to nejen v dobách hladomorů.

Tradiční zpracování lnu

Po staletí ruce tisíce pilných přadlen spřádaly vlákna lnu, aby mohly být zhotoveny oděvy pro velmože, pány i chudý lid. Předly ženy prosté i urozené a zpracování lnu zabíralo obrovské a pro nás nepředstavitelné množství času. Předení se stalo i důležitým sociálním prvkem, kdy společné přástky tvořily důležitou součást tradiční kultury. 

Mašlovačky z husího peří

Mezi tradiční suroviny využívané v lidové kultuře po staletí patří také husí peří. To je z peří domácí drůbeže nejkvalitnější a nabízelo zajímavou paletu využití. Ovšem husa představovala v minulosti symbol určitého blahobytu a její konzumace i peří nebyly žádnou samozřejmostí.

Primitivní výroba textilu z vláken kopřiv

V tomto videu představíme primitivní výrobu textilu z vláken kopřivy dvoudomé a ukážeme jejich zpracování pomocí nástrojů zhotovených z přírodních materiálů. Základem je rozvolnění lýka pazourkovým úštěpem, dřevěným nebo kostěným nožem, ale také zvířecím žebrem či čelistí.