Tatra 805

V období po druhé světové válce, na přelomu 40. a 50. let, vznikl plán na přezbrojení armády a vývoj nových typů vojenských automobilů. Na základě toho obdržela v roce 1951 automobilka zadávací dokumentaci na vývoj terénního osobního automobilu a z něj vycházejícího malého nákladního automobilu s nosností 1,5 tuny.

Tatra 805
Tatra 805

Podvozek plný inovací

Přestože dle ministerského zadání vznikly i prototypy osobních vozů, označené Tatra 803, resp. 804, do výroby se nakonec prosadilo jen provedení nákladní – Tatra 805. Podvozek měl opět páteřovou nosnou rouru, konstrukčně se ale jednalo o velký posun dopředu. Výkyvné polonápravy v nábojích kol byly vybaveny tzv. portálovou redukcí, tj. dvěma nad sebou uloženými ozubenými koly, což zaručovalo snížení namáhání hnacího traktu, zlepšení jízdních parametrů při jízdě v terénu a podstatné zvýšení světlé výšky vozidla. Obě nápravy byly poháněné, přední pohon byl přiřaditelný pákou z kabiny. Největší novinkou však bylo odpružení – pro obě nápravy se použily podélně uložené torzní (zkrutné) tyče. Nosnost vozu byla 1,5 tuny, při použití silnějších tyčí pak pro jízdu na silnici až 2,25 tuny.

 Pro armádu i hasiče

Tatra 805 s trambusovou kabinou si vysloužila několik přezdívek. Říkalo se jí Kačena pro její charakteristický kolébavý pohyb při jízdě, anebo Kvíčala podle typického zvuku ventilátorů chlazení. Vyráběla se v různých provedeních: základní valník s plachtou, skříňová karoserie (vysoká, nízká), malá cisterna či unikátní valník se sklopnými čelními skly bez střechy, určený pro paradesantní jednotky.

Největšího rozšíření v civilním sektoru se dočkaly skříňové verze pro hasičské sbory, označené DVS-8, vyráběné v Poličce. Velmi zajímavou variantou byly i speciálně karosované skříňové rozhlasové vozy pro Československou televizi. Kačenu nejvíce proslavili cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kteří ve dvou upravených skříňových vozech speciální konstrukce absolvovali svou druhou část cesty kolem světa.

 Putování při výrobě Výroba

 Tatry 805 byla zahájena v roce 1953 původně v Mladé Boleslavi, v roce 1956 se přesunula zpět do Kopřivnice, kde byla v roce 1960 ukončena. Vyprodukovalo se celkem 13 624 vozidel. Na jejím podvozku vznikly také prototypy pancéřových vozidel Jarmila a Jarmila II označené jako T 811, které se však do sériové výroby, a tudíž ani do výzbroje armády, nikdy nedostaly.

TEMATICKÉ CELKY:
01 – Počátek výroby vozidel 
02 – Malá užitková vozidla s páteří
03 – Tatra ve službách hasičů
04 – Nákladní vozy s páteří
05 – Tatra 111 a její sourozenci
06 –Tatra 805
07 – Obrněnci s geny Tatry
08 – Tatra 138/148
09 – Tatra 813
10 – Tatra 815
11 – Marné naděje
12 – Se sportovními ambicemi
13 – Za dobrodružstvím
14 –Tatra v novém miléniu

Historie sbírky vozidel Tatra