Tatra 813

Na začátku 60. let zadalo Ministerstvo národní obrany Tatře vývoj tzv. dělostřeleckého tahače, který měl svými jízdními parametry konkurovat pásovým vozidlům.

Tatra 813 "Drtikolka"
Tatra 813 "Drtikolka"

Rodí se Kolos

 První prototyp, spíše však funkční vzorek, vznikl použitím náprav ze standardní Tatry 138 a neměl ani kabinu. Počáteční jízdní zkoušky vedly k vývoji náprav s redukcemi v kolech s integrovaným dohušťováním pneumatik. Výroba vozu s číselným označením Tatra 813 byla zahájena v roce 1967. Kvůli monumentálnímu vzezření však získaly vozy dovětek Kolos.  

Nezastavitelný

Podvozek s páteřovou nosnou rourou měl první dvojici předních řízených náprav odpruženu podélnými listovými pery. Na zadních nápravách bylo odpružení stejné. Nápravy s redukcemi v kolech byly osazeny širokoprofilovými, tzv. taktickými pneumatikami v jednomontáži. Tlak v nich bylo možno ovládat z kabiny řidiče, a to v závislosti na únosnosti terénu, výhodou byla také možnost dojezdu na poškozené (prostřelené) pneumatice.

 Tak jako u Tatry 138 byla i do nosné roury Kolose vešroubována přídavná převodovka. Obsahovala jak dva stupně „půlených“ rychlostí hlavní převodovky, tak planetový reduktor, umožňující řazení dalších dvou stupňů za klidu vozidla. Hlavní převodovka měla pět stupňů a samozřejmě byla synchronizovaná. Řidič Kolose měl k dispozici až dvacet rychlostních stupňů pro jízdu vpřed a čtyři pro jízdu vzad.

Srdcem Kolose byl vzduchem chlazený naftový vidlicový dvanáctiválec, který využíval díly motoru T 928 z Tatry 138 a nesl označení T 930. Měl objem 17,6 litru a výkon 250 koní. Silný motor v kombinaci s výše popsanými prvky pohonu a krátké rozvory mezi nápravami činily z Kolose v terénu doslova nezastavitelný stroj, který byl schopen na silnici utáhnout přívěs do celkové hmotnosti až 100 tun. Tatra 813 měla novou trambusovou kabinu s velkými prosklenými plochami a nezávislým topením.

Do služby

Jako první se začala vyrábět verze Kolos 8×8 s kabinou ve čtyřdveřovém provedení pro přepravu až sedmi osob, se dvěma kruhovými průlezy ve střeše. Za kabinou se nacházela valníková plošina pro přepravu nákladů, osob nebo pro upevnění balastní zátěže.

 Od Kolose byly odvozeny další varianty pro armádu, a to i se zkrácenou dvoudveřovou kabinou. Vyráběly se například nosiče pontonů, mostní automobily atd. Pro raketometný systém GRAD byl podvozek osazen pancéřovanou kabinou. Všechny vojenské verze mohly být vybaveny čelní buldozerovou radlicí.

Nebývalá rozmanitost

Postupně vznikaly rovněž civilní varianty se silnějším motorem o výkonu 270 koní. Nejrozšířenějším byl třínápravový silniční tahač těžkých přívěsů s dvojicí řízených předních náprav.

 Verze T 813 S1 8×8 byla svého času nejtěžším československým sklápěčem a vůbec prvním ve čtyřnápravovém provedení. Podle známého rodinného filmu Prázdniny pro psa z roku 1980 s Tomášem Holým v hlavní roli je pro fanoušky značky sklápěč natrvalo známý jako Drtikolka. U varianty dvounápravového tahače návěsů (T 813 NT 4×4) bylo k odpružení zadní nápravy poprvé použito vzduchových vlnovců.

 Na podvozek Tatry 813 se montovaly různé civilní nástavby – od jeřábů, přes vrtné soupravy až po hasičské speciály. Výroba této řady trambusových vozidel byla ukončena společně s Tatrou 148 v závěru roku 1982 a její celková bilance činí 11 751 kusů.

TEMATICKÉ CELKY:
01 – Počátek výroby vozidel 
02 – Malá užitková vozidla s páteří
03 – Tatra ve službách hasičů
04 – Nákladní vozy s páteří
05 – Tatra 111 a její sourozenci
06 –Tatra 805
07 – Obrněnci s geny Tatry
08 – Tatra 138/148
09 – Tatra 813
10 – Tatra 815
11 – Marné naděje
12 – Se sportovními ambicemi
13 – Za dobrodružstvím
14 –Tatra v novém miléniu

Historie sbírky vozidel Tatra