Za dobrodružstvím

Zrod automobilu znamenal pro dobrodruhy nový prostředek pro poznávání světa. Při své první jízdě z Kopřivnice do Vídně absolvoval automobil Präsident v květnu roku 1898 přes 300 kilometrů. Na počátku 20. století ujel Theodor von Liebieg s dvěma vozy NW více než 2 000 kilometrů při své cestě Evropou. Značku Tatra si oblíbil i český zoolog a velký cestovatel RNDr. Jiří Baum. Napříč celou Afrikou se spolu se sochařem Foitem vydal v malé osobní Tatře 12. Na další cesty za dobrodružstvím se Baum (již se svou manželkou Růženou) vypravil s Tatrou 54 a 57b.

Tatra 815 6×6 VVN "Živá Afrika"
Tatra 815 6×6 VVN "Živá Afrika"

Baumova cesta kolem světa

Jiří Baum si pro cestu kolem světa vybral malou užitkovou Tatru 72. Na její podvozek nechal v karosárně Uhlík postavit obytnou nástavbu. V prosinci 1934 se opět s manželkou vydal nejprve do Janova, odkud se přeplavili do západoaustralského Perthu a následně projeli napříč celou Austrálií. Odtud cesta pokračovala do Japonska a USA. Přes Velkou Británii a Nizozemsko se po více než roce vrátili zpět do Československa. Těsně před druhou světovou válkou absolvovali se stejným vozem cestu po Africe.

Hanzelka a Zikmund

Dne 22. dubna 1947 vyrazila na svou první část cesty kolem světa nejznámější česká cestovatelská dvojice – inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Pro cestu napříč Afrikou a Jižní Amerikou použili osobní aerodynamickou limuzínu Tatra 87.

Následně 22. dubna 1959 začala druhá část cesty, která vedla do Asie, Oceánie a Sovětského svazu. Tatru 87 vystřídaly dva expediční vozy Tatra 805, speciálně postavené pro tuto výpravu. Vozy byly lakovány stříbrnou barvou, první s modrými doplňky (určený pro Jiřího Hanzelku), druhý s červenými (pro Miroslava Zikmunda). Další posádku tvořili MUDr. Robert Vít a dva kopřivničtí mechanici Oldřich Chalupa a Miroslav Dryák. Výprava celkem ujela přes 76 000 kilometrů a zpět do vlasti se vrátila 11. listopadu 1964.

Lambaréné

V roce 1968 odstartovala ze Staroměstského náměstí studentská expedice Lambaréné. Jejím cílem byla nemocnice v africkém Gabonu (dovoz léků, zdravotnického materiálu a přístrojů). Posádku tvořili Petr Bartůněk (organizátor a lékař expedice), Miloslav Topinka (psycholog výpravy), Josef Vavroušek (navigátor, mechanik), Luboš Kropáček (tlumočník), Jiří Plaček (řidič, mechanik), Klement Kunz (kuchař), Jiří Stöhr (kameraman, fotograf) a Petr Bárta (redaktor). Základem expedičního vozu byla Tatra 138 6×6 ve vojenském provedení (průlez ve střeše kabiny, hranatý nárazník), na kterou byla namontována upravená skříňová karoserie z Pragy V3S. Zpět domů se výprava vrátila po devíti měsících a více než 36 000 kilometrech dne 14. září 1968.

Afrika i Himaláje

Jako expediční vozidlo se do Afriky podívala i mladší sestra vozu, který putoval do Lambaréné, Tatra 148. V roce 1974 ji použili ochránci přírody, sdružení v organizaci TIS, pro svou výpravu do západní Afriky.

Ještě rok předtím se parta vodáků pod vedením Jiřího Bobáka z Ostravy vydala upravenou Tatrou 138 se skříňovou karoserií do Himaláje. Tatra na této úspěšné expedici absolvovala více než dvacet tisíc kilometrů. Cílem byl sjezd divokých peřejí himalájské řeky Dudh Kosi v podhůří Mount Everestu.

Pod vedením Jiřího Bobáka proběhla také výprava do Afriky s názvem Kenya ´85, jež odstartovala v listopadu 1984. Pro cestu posloužila Tatra 815 6×6 VVN, jeden z prvních prototypů vojenského valníku s navijákem, který zapůjčila přímo automobilka v rámci získávání zkušeností s provozem v poušti před uvažovaným startem v Rallye Paříž–Dakar. Bohužel cíle své cesty (první sjezd řek Tana a Galana) kvůli nepokojům výprava nedosáhla, a tak alespoň podnikla několik výstupů v pohoří Hogar.

Stejný vůz se zúčastnil vodácko-horolezecké výpravy s názvem Kali Gandaki v roce 1988. Patnáctičlenná výprava se vydala do Nepálu, část vodáckou vedl Jiří Bobák, část horolezeckou Vlastimil Šmíd. Poté, co dva členové expedice zahynuli, byla výprava předčasně ukončena.

Do třetice byl vůz poskytnut potápěčskojachtařské expedici Rudé moře ´90. Cílem byly oblasti Hurghada a Safada na pobřeží Rudého moře s ideálními podmínkami pro potápění.

Tatra kolem světa                                                      

Znovu kolem světa Ve středu 18. března 1987 vyjel ze Staroměstského náměstí v Praze na cestu kolem světa speciál označený T 815 GTC (Grand Tourist Caravan). Skříňová obytná nástavba byla vyrobena ve Vagonce Studénka. Součástí nástavby byl prostor pro uložení mopedu Babeta a motorového rogala, na střeše byl skládací stan. Uvnitř se pak mimo míst k sezení a spaní nacházelo i kompletní zázemí pro dlouhodobý pobyt. Hlavním organizátorem expedice byl Jiří Stöhr, kterého doplnili Petr Bárta, Ing. Stanislav Hynek a RNDr. František Jeniš. Za volantem vozu se v polovině cesty vystřídali tatrováci Dalibor Petr a Karel Valchař. V Číně doplnil výpravu další tatrovák – Aleš Novák. V Guatemale byla výprava zadržena místní policií a několik dní vězněna. Během cesty došlo k tragickému úmrtí Františka Jeniše. Expedice dorazila zpět 30. dubna 1990 po projetí 67 zemí a absolvování celkem 139 680 kilometrů.

Živá Afrika

Cílem expedice Živá Afrika byl sběr etnografického a přírodovědného materiálu, ale i humanitární pomoc. Proto vůz vezl léky a potraviny, které byly předány organizaci UNICEF ve Rwandě. Vedoucím byl RNDr. Vítězslav Strnad, kterého doplnili geografové RNDr. Hynek Adámek a RNDr. Petr Kubíček, CSc., dále lékař MUDr. David Pospíšil, kameraman Ing. Rudolf Švaříček a pilot motorového kluzáku Josef Petr. Výprava nakonec projela šestnáct afrických zemí a ujela 24 487 kilometrů, společně s cestami po Evropě a návratem přes Sýrii, Jordánsko a Turecko pak celkem přes 33 000 kilometrů. Bohužel ani jí se nevyhnula tragická událost, dne 27. září 1994 při pokusu o přelet Kilimandžára zahynul Josef Petr s Davidem Pospíšilem. Expedice odstartovala 14. dubna 1994 a zpět domů dorazila 5. prosince 1994.

Expediční ideál?

 Přestože byla Tatra 815 6×6 VVN se skříňovou nástavbou pro expedici Živá Afrika posledním vozem, který k dobrodružstvím poskytla přímo automobilka, díky svým vynikajícím vlastnostem v terénu a mechanické odolnosti se stala Tatra společníkem mnoha dalších výprav a expedic. V rámci propagačních aktivit se tovární vozy na počátku 90. let účastnily expedičně-soutěžních akcí jako doprovod – jednalo se o Rallye Mnichov–Marakesch, Jízdy Ruskem a podobně. Několik původně soutěžně-asistenčních tatrovek prodaných zahraničním zákazníkům nakonec po svém působení v dakarské rallye našlo své uplatnění jako doprovody dobrodružných výprav movitých turistů do Afriky a jiných neznámých končin. Jedna z původních továrních T 815 4×4 dodnes slouží české cestovní kanceláři Adventura, dokonce přežila i potopení v jezeře na Islandu.

TEMATICKÉ CELKY:
01 – Počátek výroby vozidel 
02 – Malá užitková vozidla s páteří
03 – Tatra ve službách hasičů
04 – Nákladní vozy s páteří
05 – Tatra 111 a její sourozenci
06 –Tatra 805
07 – Obrněnci s geny Tatry
08 – Tatra 138/148
09 – Tatra 813
10 – Tatra 815
11 – Marné naděje
12 – Se sportovními ambicemi
13 – Za dobrodružstvím
14 –Tatra v novém miléniu

Historie sbírky vozidel Tatra