ANEKDOTA Z KOSTELNÍ BŘÍZY

Hlavní stránka Zámek Kunín Aktuální akce ANEKDOTA Z KOSTELNÍ BŘÍZY

sobota 9. ledna 2021

ANEKDOTA Z KOSTELNÍ BŘÍZY V putování po osudech postav z dějin kunínského zámku se vydáme na západ Čech, do zničeného zámku Kostelní Bříza. Řeknete si, co má odlehlý zámek společného s Kunínem ? Až zde totiž hraběnčin bývalý žák Josef Kronenberg zaznamenal příběh, který se hraběnce Walburze přihodil na maškarním bále v Brně. Do vzpomínek pak napsal: "Tuto anekdotu mi vyprávěla sama stará hraběnka Braidová, žijící posledních 20 let u barona Spiegela, kde jsem ji potkal."


Zajímá nás, jak se anekdota dostala až do Kostelní Břízy. Začněme však nejdříve u Josefa Kronenberga (1798 - 1883). Byl to polosirotek, syn vojenského lékaře, vychováváný se svou sestrou Fanny na zámeckém vzdělávacím ústavu v Kuníně. Josef byl však považován za nezbedu. Na konci roku 1813 náhle zámek opustil, vyprávělo se, že utekl a dal se jako kadet do služby v armádě. Vstoupil do 6. mysliveckého batalionu a prodělal s ním vítězné tažení proti Napoleonovi až do Francie. V batalionu postupoval po příčkách a hodnostech: roku 1821 byl podporučíkem, 1830 nadporučíkem, 1835 kapitánem, 1848 majorem a o rok později podplukovníkem a velitelem batalionu. Po návratu z Francie batalion získal garnizonu nejprve v Mostě, později v Praze, aby se místem jeho pobytu stalo město Cheb a okolí.

Město po dlouhých 150 let bylo garnisonou císařského pěšího pluku Erbach, roku 1817 však bylo rozhodnuto o jeho přemístění a od této doby se Cheb stal posádkou pro bataliony polních myslivců: nejprve zde přichází 4. batalion a ten střídá 6. batalion polních myslivců, ve kterém sloužil Josef Kronenberg. Pomalu se dostáváme do zámku v Kostelní Bříze.

Tento malý zámek na Sokolovsku náležel kdysi rodině Turbů. Po smrti rytíře Jana Václava Turby ( † 1772) se jeho vdova Maria Anna Rodovská z Hustiřan ( † 1783) provdala znovu roku 1774 za Karla Lebrechta rytíže Spiegela ( † 1805), důstojníka a později také plukovníka císařského pluku Mathesen (od roku 1793 Erbach), na kterého zámek a nevelké panství převedla. Manžel, pocházel z německé - tzv. Uhlerdorfské větve rodu, roku 1794 byl povýšen na generálmajora a po smrti manželky se znovu oženil a sice s více než o třicet let mladší baronkou Františkou Romanou ze Schönau ( † 1845) z nedalekého zámku z Dalovic. Z manželství se narodilo na 13 dětí, většina z nich však již v dětství zemřela. Generálovým dědicem se stal Karel Lebrecht baron Spiegel (*6.4.1792 Kostelní Bříza, † 4.6.1832 Kostelní Bříza), povýšený v roce 1814 do stavu svobodných pánů, který byl také posledním mužským členem rodu. U něj tedy na zámku v Kostelní Bříze zaslechl Josef Kronenberg anekdotu o kunínské hraběnce.

Na zámek zavítal patrně v doprovodu svého nadřízeného hejtmana Karla Kopala (*3.2.1788 Ctidružice, † 17.6.1848 u Vicenzy), jednoho z nejudatnějších vojáků v historii slávy polních myslivců. U 6. batalionu polních myslivců sloužil Kopal již od roku 1809 a díky své odvaze postupoval rychle po stupních hodností. V roce 1832 se v Kostelní Bříze po smrti barona Karla Lebrechta oženil s jeho sestrou baronkou Marií Terezií Spiegelovou (*25.12.1797 Kostelní Bříza, † 5.9.1846 Kostelní Bříza). V Chebu se o rok později narodil první syn, roku 1835 byl Karel Kopal povýšen na majora a posléze následovalo jeho jmenování velitelem 7. batalionu polních myslivců a povýšení do šlechtického stavu.

Kostelní Bříza se tak stala druhým domovem Kopalovy rodiny. Udatný plukovník Karel von Kopal skončil svůj  život o dva roky později na následky vážného zranění po bitvě u Vicenzy. Posmrtně byl jmenován rytířem Řádu Marie Terezie, členové jeho rodiny byli povýšeni do stavu svobodných pánů a jeho prostřední syn Viktor se oženil s Marií Henneberg-Spiegelovou, dědičkou jména rodiny Spiegelů. Město Znojmo dodnes zdobí Obelisk vítězství, Kopalův pomník, vybudovaný v roce 1853 a na jeho vrcholu kovová socha bohyně Niké, která byla ulita z ukořistěných piemontských děl.

Tolik zámek v Kostelní Bříze. Kdo však byla ona stará hraběnka Braidová, kterou zde Josef Kronenberg potkal a která byla přítelkyní hraběnky Walburgy ? Nebudeme se mýlit, když za tuto ženu označíme hraběnku Antonii Braidovou (*9.2.1770 Brno, † 28.11.1852 Brno), brněnskou rodačku a dceru známého moravského hraběte Antonína Belcrediho (1744 - 1812). Ten na zámku v Jimramově vybudoval jedno z nejvýznamnějších center osvícenského života na Moravě a udržoval čilé kontakty se zámkem ve východočeském Bystrém, kde žila matka kunínské hraběnky Rebeka a pobývala také hraběnka Walburga.

"Pochopil jsem Váš zájem o povahu hraběnky Walburgy a rád Vám sdělím, co mně zůstalo v paměti," napsal 24. února 1882 generál Josef baron von Kronenberg v dopise určeném pro  Walburgu Binderovou z Hohenstrebenu (1840 - 1923), která byla nejstarší dcerou Friedricha Emila Schindlera z Kunewaldu (1809 - 1867), adoptivního vnuka a dědice hraběnky Walburgy. Jedinečné vzpomínky hraběnčina žáka zámku v roce 2002 spolu s dalšími vzácnými dokumenty  poskytla paní Dr. Judith-Marie Schindlerová z Kunewaldu (1919 - 2015), která byla vůbec poslední členkou rodu Schindlerů z Kunewaldu.

Autor: PhDr. Jaroslav Zezulčík Sekce: Aktuální akce   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Tramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© 2013-2020, Muzeum Novojičínska (v2)