Zámecký nezbeda Josef von Kronenberg

Hlavní stránka Zámek Kunín Aktuální akce Zámecký nezbeda Josef von Kronenberg

pátek 31. března 2017

Zámecký nezbeda Josef von Kronenberg Zámecký nezbeda - generál četnictva Josef baron von Kronenberg. Tak se jmenovala reprezentativní výstava o polozapomenutém žáku hraběnky Walburgy, spolužákovi Otce národa Františka Palackého a zakladateli četnictva v Čechách. Josef Kronenberger (tak se původně jmenoval) se narodil v roce 1798 v Šoproni. Jeho otec byl vojenským lékařem a na počátku 19. století táhl se svým plukem přes Kunín. Jeho manželka náhle zemřela a hraběnka Walburga se polosirotka ujala a nechávala jej vzdělávat na svém zámeckém ústavu. V roce 1813 mladý Kronenberger vstoupil proti vůli hraběnky do 6. batalionu polních myslivců a jako kadet pak prodělal závěr válek proti Napoleonovi.


Reportáž o výstavě v Událostech v kultuře na Čt:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/217411000121011/obsah/574264-josef-von-kronenberg-ma-vystavu-v-kunine

V roce 1814 se vyznamenal při obléhání Hüningen a roku 1815 u Cosne a Sury en Vauxe. V 6. mysliveckém batalionu prošel závratnou kariérou a v roce 1848 povýšil na majora a velitele zmíněného batalionu. Počátkem roku 1849 s ním byl přidělen k 2. armádnímu sboru a 26. února 1849 se vyznamenal v bitvě u Kapolna. V čele svého batalionu pak bojoval také v bitvách u Komorn a Abbda.

Za hrdinství mu byl císařem propůjčen vojenský Záslužný kříž a Leopoldův řád a následovalo jeho povýšení do rytířského stavu. Z bývalého Josefa Kronenbergera se nyní stal Josef rytíř von Kronenberg.

Po uzavření míru byl Josef von Kronenberg jako jeden z nejzasloužilejších vojáků povolán do Prahy do nově zřizovaného četnictva a pověřen organizací 2. četnického pluku pro Čechy. Jeho zásluhou byla v letech 1851 – 1855 adaptována budova zrušeného dominikánského kláštera na Malé Straně v Praze na budovu četnických kasáren. Školící sál bývalých kasáren (dnes Muzeum hudby) dodnes zdobí rozměrné nástěnné malby malíře Víléma Kandlera (1816 – 1896) s četnickými motivy na téma „pomáhat a chránit.“

Roku 1850 byl Josef von Kronenberg povýšen na plukovníka, v roce 1854 obdržel řád Železné koruny 2. třídy a podle řádových stanov povýšen do stavu svobodných pánů. Jeho zásluhy ocenil rovněž Saský král předáním komturského kříže 2. třídy Albrechtova řádu. V roce 1856 byl povolán do výkonu služby u generální inspekce četnictva ve Vídni, kde působil až do svého penzionování. Při odchodu do penze roku 1859 byl povýšen na generálmajora a s rodinou žil v Linci v Horních Rakousích.

Je jistě pikantní, že jeden ze zakladatelů četnictva v Rakousku náležel mezi vyhlášené nezbedy zámecké školy v Kuníně - a že sdílel stejné školní lavice jako pozdější Otec národa František Palacký ! Josefova dobrodružná povaha se projevila také v jeho útěku z Kunína. Vzpomínky barona von Kronenberga však natrvalo patřilo Kunínu a jeho tamním dětským létům. Do Kunína vždy pravidelně zajížděl a navštěvoval zde zámeckého pána Friedricha Emila Schindlera. Ještě v letech 1860 a 1861 zde svědkem při svatbě nejstarších dcer majitele zámku. Ernestina Draudt von Valtione (1841 - 1920) a Walburga Binder von Hohenstreben ještě na počátku 20. století autorovi monografie o kunínské hraběnce vyprávěly příběh Josefa Kronenbergera - barona von Kronenberga. On sám rok před svou smrtí sepsal své vzpomínky na svá školní léta v Kuníně.

Baron Josef von Kronenberg zemřel v noci 10. června 1883 ve své rozlehlé vile v lázeňském místě Kirschlag u Lince a jeho tělo bylo pochováno o dva dny později na hřbitově v Linci na jeho přání bez vojenských poct.

Autor: PhDr. Jaroslav Zezulčík Sekce: Aktuální akce   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Tramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© 2013-2020, Muzeum Novojičínska (v2)