Zlaté rouno na tři krále

Hlavní stránka Zámek Kunín Aktuální akce Zlaté rouno na tři krále

10. ledna 2021

Zlaté rouno na tři krále Odměna ne nepatrná se udělovala 6. ledna na svátek Tři králů roku 1744 ve Vídni: ještě ne padesátiletý hrabě Bedřich August Harrach (1696 - 1749) se dočkal té nejvyšší pocty, která mu mohla být projevena. Od budoucího císaře Františka I. Lotrinského byl dekorován Řádem zlatého rouna. Nejstarší syn bývalého neapolského vicekrále hraběte Aloise Tomáše Raimunda udělal za 20 let pozoruhodnou kariéru diplomata a úředníka ve službách rakouského arcidomu.


V mládí byl vysoce vzdělaný mladík, který znalostmi a rozhledem převyšoval své vrstevníky (a už od mládí rovněž trpěl dědičným postižením své rodiny - sklonem k satirismu a sžíravé ironii vůči okolí, za což byl otcem náležitě krocen), oženěn za pečlivého dohledu otce a mocného strýce knížete arcibiskupa solnohradského Františka Antonína Harracha roku 1719 s bohatou nevěstou Marií Eleonorou kněžnou z Liechtensteinu a manželství bylo požehnáno neuvěřitelným počtem 16 dětí (navzdory tomu se u dvora šuškalo o mladíkově náklonnosti k ženskému pohlaví). Ta se zanedlouho stala dědičkou a majitelkou panství v Kuníně a se svým manželem zde nachali slavným Johannem Lucasem Hildebrandtem vybudovat barokní zámek...
 
Prominentní a talentovaný chráněnec slavného vojevůdce prince Evžena Savojského, byl záhy jmenován komořím, tajným dvorním radou, na zkušenou byl poslán na mezinárodní kongres v Cambrai (1724), během něhož měl možnost pobývat také na dvoře "krále Slunce" Ludvíka XIV. ve Versailles. Následovala vyslanecká mise k savojskému dvoru do Turína (1727) a úřad vyslance českého krále a kurfiřta na stálém říšském sněmu v Řezně (1727 - 1732). To vše bylo završeno úspěšnými misemi k německým dvorům, kde za dohledu svého ochránce prince Evžena a za pomoci své neuvěřitelné výřečnosti a diplomatických vloh získával německá knížata pro uznání Pragmatické sankce, zaručující nástupnictví po císaři Karlu VI. jeho dceři Marii Terezii.
 
Když jeho otec Alois Tomáš Raimund opouštěl na vlastní opakovanou žádost úřad vicekrále v Neapoli, hovořilo se, že otce vystřídá jeho energií a schopnosti hýřící syn. Ten se však nakonec v zimním lednovém čase roku 1733 vydal do Bruselu, aby zde na místě vrchního hofmistra tamní místodržící a císařovy sestry arcivévodkyně Alžběty vystřídal nevýrazného a o mnoho let staršího markýze Viscontiho, který pak střídal Harrachova otce v Neapoli (Ital prý těžce snášel sychravé bruselské podnebí). Během plavby po zimním Rýnu do Bruselu stačil z paluby lodi mladý Harrach napsat do Vídně svému mladšímu bratru Ferdinandu Bonaventurovi a obdařit jej důvěrnými radami, jak si má počínat ve velkém světě u císařského dvora. O své rodině a sobě samém pak sebevědomě napsal: "Víme kdo jsme !"
 
Harrachova přítomnost na dvoře v Bruselu byla nepoměrně úspěšnější než práce jeho předchůdce. Jako první ministr a faktický správce země se stal pro stárnoucí místodržící ale především pro vídeňský dvůr naprosto nepostradatelným. Jeho rázné reformy nebyly v Rakouském Nizozemí populární, nicméně úspěšné. Harrachovy zásluhy a aktivity nezůstaly ve Vídni nepovšimnuty a po smrti svého ochránce prince Evžena zde získal dalšího mocného protektora: budoucího císaře Františka I. Lotrinského. Nebylo proto překvapením, když byl po úmrtí císařovy sestry roku 1741 jmemován prozatímním místodržícím v Bruselu. Kartami však zamíchala smrti Harrachova otce Aloise Tomase Raimunda roku 1742. Bylo se potřeba vrátit do Vídně a ujmout správy rozsáhlého otcovského dědictví. Opakované Harrachovy prosby a žádosti zůstávaly nevyslyšeny a na cestu zpět do Vídně se mohl vydat až v březnu roku 1743 (manželka s početnou rodinou odcestovala již dříve). O to větší odměna zde na něj čekala.
 
V neděli 5. ledna v předvečer svátku Tří králů roku 1744 se manžel panovnice František Štěpán Lotrinský odebral se svým dvorem do hradního kostela svatého Augustina v Hofburgu, aby zde vykonal řádovou kapitulu a jmenoval 16 nových rytířů Řádu zlatého rouna, mezi nimiž nechyběl ani hrabě Bedřich August Harrach. Následujícího dne v pondělí 6. ledna na slavný svátek Tři králů se ceremonie v kostele svatého Augustina opakovala, když zde suverén řádu veřejně provedl investici nových členů nejprestižnějšího řádu Evropy, který pak vystřídala slavná bohoslužba.
 
Krátce po události patrně vznikl Harrachův portrét, který náleží mezi malířsky nejkvalitnější díla zámecké obrazové sbírky v Kuníně. Hrabě Harrach, manžel majitelky zámku a jeho faktický vládce, je na obraze zobrazen s kolanou řádu na prsou a v řádovém ornátu. Malíř obrazu není znám, je však možné, že jeho autorem byl Christoph Schomburg (+ 1753), solnohradský malíř školený v Římě, který byl Harrachem povolán do Bruselu a později do Vídně, aby zde vytvořil impozantní velkoformátový portrét hraběte Harracha a jeho manželky s jejich deseti dětmi.

Autor: PhDr. Jaroslav Zezulčík Sekce: Aktuální akce   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Muzejní zajímavosti!

Městské opevnění a boje o NJGalerie osobností města Nového JičínaMehofferLev oděný v purpuruMuž tisíce trikůHrad a panství Starý Jičín
Tramping na PříborskuZa svoboduVlastivědný sborník Novojičínska700 let města Nového Jičína

Jak k nám?

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2021

© 2013-2020, Muzeum Novojičínska (v2)