V roce 1868 vyšla v Novém Jičíně knížka místního nakladatele Johan- na Nepomuka Enderse věnovaná Kravařsku, jeho přírodě, obyvate- lům, kultuře i minulosti. Před čtenářem se postupně rýsuje úrodná venkovská krajina podél klikatící se Odry i dramatické scenérie zřícených zdí starojičínského hradu, kulturní krajina ve středověku doslova vytržená z hloubi lesa. K čtenáři promlouvají i jeho obyvatelé, převážně venkované, po dlouhé gene- race ovlivňovaní prolínáním slovanských a germánských tradic, kteří se ve světle Endersova textu jeví jako společenství hluboce tíhnoucí k mýtům. Sklon podléhat fantastickým vyprávěním byl na sklonku 70. let 19. století pravděpodobně stejně silný jako na prahu romantismu, kdy zdejšími městy, vesnicemi a samotami procházel sběratel kravař- ského folklóru Josef Georg Meinert. I přes postupující industrializaci byla krajina i nadále mohutným inspiračním zdrojem a místem poskytující útočiště pohádkám, mýtům i legendám. Vyprávěním, která zněla v německých i českých domácnostech. Příběhy kravařských Němců i Čechů se prolínaly, vzájemně ovlivňovaly a vycházely z hlubokého pouta místních obyvatel ke zdejší krajině. V jejich textech ožívají bájné bytosti obývající zdejší lesy, řeky, potoky, hory, podzemí i louky, ale i stvoření ukrývající se v temných koutech kolektivního nevědomí místních obyvatel. Pověsti a mýty začínají obvykle tam, kde selhává paměť. Nekomplikovaným a prostým jazykem rozvíjí příběhy, v nichž se nepravděpodobné stává nezpochybnitelným. Druhý ročník projektu Acta Mythologica odhaluje pověsti vztahující se k vampyrismu. Ten byl s ohledem na dochované texty z oblasti Kravařska spojen s fenoménem tzv. mory, která byla v rámci němec- kých jazykových oblastí označována také jako Alp či Schretel. Obecně se věřilo, že morou se může stát osoba buď během svého narození nebo magickým zásahem kdykoliv v průběhu života. Zjevovala se v různých podobách a obvykle tlačila během spánku své oběti na prsou, dokud je nezadusila. Nestarší datovaný text pochází z roku 1817, a do své sbírky písní v německém kravařském dialektu (Fylgie) jej zařadil etnograf Joseph Georg Meinert.
naše pozváni přijali:
Doc. Giuseppe Maiello
Ph.D., PhDr. Jan Štěpán (Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc)
Ph.D., Mgr. Monika Enenklová (Masarykova univerzita Brno)
Ph.D., Dr. Daniel Wojtucki (Uniwersytet Wroclawski)
Moderují: PhDr. Zdeněk Orlita, Ph.D. a Mgr. Aleš Knápek (Muzeum Novojičínska)
Kde: Nová Galerie Žerotínského zámku
Vstup zdarma