Fanoušci Dakaru se sešli v Muzeu nákladních automobilů Tatra v podvečer ve středu 22. března. Talkshow Míly Janáčka „Dakar mobilem bez cenzury“ nabídla velmi zajímavé hosty, a to Tomáše Tomečka, Martina Straku a Romana Krejčího.
Expozice je instalována v areálu bývalého bratrského sboru ve Fulneku. S ohledem na muzejní koncepci stávajících expozic věnovaných životu a dílu Jana Amose Komenského seznamujících návštěvníky s osobností biskupa Jednoty bratrské především optikou jeho pozdních děl, nabízí fulnecká expozice návštěvníkům mírně odlišný obraz. Důležitým faktorem je zhodnocení významu fulnecké periody pro Komenského osobní i profesní život včetně respektování dobového kontextu a náboženských, politických i kulturních okolností, za nichž duchovní Jednoty bratrské v tomto moravském městě působil. Expozice představuje Jana Amose Komenského tak, jak jej měli možnost poznat měšťané malého poddanského města na prahu třicetileté války. Nabízíme vám možnost setkat se s mladým správcem bratrského sboru, rektorem školy a knězem, který přichází v bouřlivém roce 1618 do převážně německého města na pomezí Moravy a Slezska.
Nepřehlédněte
Expedice Tatra kolem světa
V úterý 17. března 1987 opustilo brány kombinátu Tatra speciální expediční vozidlo T 815 GTC se státní poznávací značkou NJA 11–68, aby po krátkém rozloučení s vedením kombinátu a zástupci města Kopřivnice vyjelo směrem k hlavnímu městu Praha. Následující den, tedy ve středu 18. března 1987, oficiálně v 16.00 odstartovalo ze Staroměstského náměstí na cestu, která trvala více než tři roky a vedla všemi kontinenty světa, s výjimkou Antarktidy. Přítomnost stovek motoristických nadšenců v Kopřivnici i v Praze udělala ze startu expedice nepřekonatelný zážitek, který z jejich vzpomínek nevymizel ani po dlouhých letech.
Neobvyklé záliby jednoho šlechtice. Rytíř Viktor Bauer-Rohrfelden a jeho vztah k mystice.
O mystiku a okultismus se v minulosti zajímala řada významných osobností. V souvislosti s tajným společenstvím a mystikou byli zmiňováni především svobodní zednáři, ale nalezneme i doklady o dalších společenstvích, jejichž členové inklinovali k myšlenkám, které je pak často se svobodnými zednáři spojovaly.
Na příkladu šlechtice Viktora Bauera si ukažme, jak mysticismus a okultistické myšlenky dokázaly ovlivnit, nebo až zcela ovládnout život člověka vzdělaného a světa znalého.