Vedení společnosti Tatra Trucks a.s. společně s jejími majiteli pokračují v podpoře budování unikátní sbírky vozidel Tatra. V průběhu srpna se uskutečnily hned dvě významné události.
Muzeum Šipka Štramberk
Zkamenělý svět a pravěcí lidé ve Štramberku.
Stálá expozice - Geologie a archeologie Štramberka
Štramberk – místo s jedinečnou geologickou a pravěkou minulostí
Město Štramberk se nachází v podhůří Beskyd na svazích Bílé hory, Zámeckého vrchu a Kotouče. Právě na vápencový vrch Kotouč je fenoménem mnoha oborů, nejatraktivnější je však v oboru geologie a archeologie. Muzeum Šipka popisuje vývoj Kotouče a okolí z dob druhohor, dále z dob, kdy se zde potulovaly lovecké skupinky neandertálců až po středověké hrádky, které střežily toto území.
Kotouč je tvořen vápencem z období jury a křídy, kdy zde místo obrovského masívu ležel na mořském dně krásně barevný korálový útes. V muzeu se můžete podívat, jak to zde vypadalo před 145-150 miliony lety. Dnes patří vápence k nejbohatším paleontologickým nalezištím nejen v Evropě. Lokalita Kotouč – Štramberk je světovým unikátem.
Ve vápencích se v trhlinách tvoří dutinky, ve kterých krystalizují minerály vápencového původu – kalcity. Voda, která dříve tyto dutiny promývala, postupem času vytvořila jeskyně a drobné krasové útvary.
Také Jeskyně Šipka se stala světově známá. Může za to zejména objev čelisti neandertálského dítěte, který při archeologickém výzkumu v roce 1880 našel Karel Jaroslav Maška se svým týmem kopáčů.
Nepřehlédněte
OBRAZ ARCIBISKUPA KOHNA NA ZÁMKU V KUNÍNĚ
Malý střípek z historie zámku. Při vstupu do bývalé zámecké kaple si návštěvníci mohou povšimnout barevného tištěného obrazu v poškozeném rámu. Představuje olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Podle inventáře zámku se v roce 1908 nacházel právě v tomto pokoji, který se tehdy nazýval 3. Schindlerovským pokojem („3. Schindlerzimmer“) a sloužil jako pohostinský pokoj pro ubytování významnějších návštěv: v inventáři je zmíněn jako barevný tisk arcibiskupa Kohna ve zlatém rámu („Farbendruck Erzbischof Kohn in Goldrahmen“).
TATRA OČIMA ANTONÍNA VURSTA – 3. díl: Šasi T 815 aneb napůl tatrovka
V Muzeu nákladních automobilů Tatra leckoho může překvapit exponát, který se pyšní na kapotě třeba znakem Karosa. Stroje, které známe jako Tatra, ale v Kopřivnici se vyrobily jen částečně. Jednalo se o dokonalé skloubení jedinečného tatrováckého podvozku s nástavbou, která vozu dodává konečnou podobu i konečný účel. Putujme spolu s tatrováckým konstruktérem Antonínem Vurstem po mapě bývalého Československa za nejrůznějšími výrobci nástaveb, které se montovaly na šasi T 815.