Články

Cena Patrinomium pro futuro putuje na zámek do Kunína

V oblasti péče o památky neexistuje v tuzemsku hodnotnější ocenění. Od roku 2014 Národní památkový ústav (NPÚ) uděluje ceny s názvem Patrimonium pro futuro, což v překladu z latiny znamená dědictví pro budoucnost.Cenu za příkladnou správu a prezentaci památky převzali na jubilejním 10. ročníku Ceny Patrimonium pro futuro PhDr. Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín a PhDr. Pavel Slavko, kastelán státního hradu a zámku Český Krumlov.

OBRÁZEK NA PAMÁTKU

Díváte se na vzácnou starou fotografii v rámečku s věnováním. Pochází z pozůstalosti posledního majitele zámku Dr. Victora Bauera. Ožívá s ní příběh dvou mladých mužů a jejich bezstarostného dvoutýdenního setkání, zakončeného návštěvou na zámku v Kuníně: „Na památku radostného přátelského setkání od 23. září do 6. října 1899 arcivévoda Jindřich, poručík.“

HARRACHOVSKÁ ZAHRADA ZÁMKU V KUNÍNĚ

Harrachové patřili mezi milovníky a zakladatele zahrad. Proslavená byla barokní zahrada jejich zahradního paláce na předměstí Vídně i krajinářský park a proslulé skleníky s exotickými rostlinami u zámku Prugg v Brucku an der Leitha. Svou stopu zanechali Harrachové rovněž v zahradě zámku v Kuníně, která vznikla současně se stavbou barokního zámku.

OBRAZ ARCIBISKUPA KOHNA NA ZÁMKU V KUNÍNĚ

Malý střípek z historie zámku. Při vstupu do bývalé zámecké kaple si návštěvníci mohou povšimnout barevného tištěného obrazu v poškozeném rámu. Představuje olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Podle inventáře zámku se v roce 1908 nacházel právě v tomto pokoji, který se tehdy nazýval 3. Schindlerovským pokojem („3. Schindlerzimmer“) a sloužil jako pohostinský pokoj pro ubytování významnějších návštěv: v inventáři je zmíněn jako barevný tisk arcibiskupa Kohna ve zlatém rámu („Farbendruck Erzbischof Kohn in Goldrahmen“).

Ohňová koule nad Kunvaldem 1786

„12. tohoto měsíce odpoledne také zde s velkým úspěchem nehledě na nepříznivé počasí vystoupal do výše první vzdušný balón v zemi, a to v zahradě hrabat Dietrichsteinů v Židlochovicích a přibližně za dvě minuty zmizel přihlížejícím z dohledu. Očitými svědky toho byli mezi mnoha dalšími paní kněžna Piccolomini, která uvolnila balón přeřezáním lana, na kterém byl upevněn, neapolský zplnomocněný ministr markýz Somma, zdejší zemský pan gubernátor a jeho paní manželka, dále hejtman Laudonova pluku pan hrabě Canal, kteří nad tím všichni cítili výjimečné potěšení. Co při tom ale ještě bylo zejména pozoruhodné je, že hořící vzduch připravila a tím balón naplnila samotná hraběnka z Dietrichsteinu, manželka pana nejvyššího štolby. Na něm se nacházel připevněn lístek, napsaný v německém a českém jazyce, který sliboval každému, kdo balón nebo oznámení místa a hodiny, kde přistál k zemi, přinese zpět, dobrou odměnu.“

Svět podle Felixe aneb raně sudetská odyssea. Příběh třetí: Kravařská bestie

První zprávy o zadávených ovcích začaly sedláky na Kravařsku děsit koncem srpna roku 1812. Venkované mluvili o neznámém divokém zvířeti, které se až příliš rychle pohybovalo zdejší krajinou. Jednou se objevilo v okolí Fulneku a hned na to v Nové Horce, vzápětí v Bílovci a nedlouho na to jej spatřili vesničané v Kuníně. Vnikalo do stájí, kde po sobě zanechávalo roztrhaná těla ovcí a velmi často i zadávené psy. Ti byli podle údajů kronikáře cílenou kořistí a šelma je údajně zabíjela s obzvláštní zálibou.   

Svět podle Felixe aneb raně sudetská odyssea. Příběh druhý: Kauza kantharidin

Příběh neobjasněné smrti dochovaný na stránkách kroniky Felixe Jaschkeho nám pomáhá mírně poodhalit mlhu a za jevištěm velkých dějin spatřit rovněž osudy nepatrných. Události z června roku 1756 se nedochovaly v žádných oficiálních záznamech a je zřejmé, že je fulneckému kronikáři vyprávěl některý z pamětníků. Slyšel je v hospodě, na náměstí během jarmarku, vyprávěl se za zimních večerů během přástek. Na tyto otázky již odpověď nikdy nenajdeme. Nicméně i přes tyto nejistoty nám událost odhaluje krajinu Kravařska i každodenní život zdejších lidí na sklonku baroka. 

Svět podle Felixe aneb raně sudetská odyssea. Příběh první: Felix

Pokud se chcete dozvědět, proč se oderská posluhovačka v létě roku 1756 předávkovala španělskými muškami, proč v polovině 18. století vybíjeli a pojídali vojáci z chorvatské Slavonie výlučně kočky, jak dopravovali zdejší ptáčníci ulovené slavíky do vídeňských domácností nebo kdy poprvé spatřili obyvatelé Kravařska velbloudy, potom je pro Vás seriál Svět podle Felixe tím pravým čtením. V první části nabízíme seznámení s autorem kroniky Quodlibet, obchodníkem se suknem, důstojníkem zeměbrany, moravským Němcem a bezvýhradným patriotem Georgem Felixem Jaschkem. 

430 let od narození Jana Amose

Mít 430 let je už něco k zastavení, avšak toho se zatím nikdo nedožil. Přesto jsme v roce 2022 oslavili 430 let od narození Jana Amose Komenského. Právě jeho počátek života však nabízí několik otázek, jako například místo narození.

Znovuodhalení pamětní desky Karla Kálala

V roce 2022 v souvislosti se zpracováním tématu školství na Frenštátsku vznikla muzejní výstava Historie základního školství. Na této výstavě je mimo jiné připomenuta významná osobnost českého školství, dlouhodobě spjatá s Frenštátem, učitel a spisovatel Karel Kálal. 

S ODISkou na hrad

Držitelé personifikované ODISky budou mít v období od 1.7.2022 – 30.9.2022 nárok na padesátiprocentní slevu ze vstupného např. do Zámku Nová Horka, nebo Žerotínského zámku v Novém Jičíně.