Je tomu 50 let, kdy se tatrovácký pamětník Karel Sypták spolu s Karlem Lopraisem zúčastnili tradiční jízdy do vrchu ze Zbraslavi na Jíloviště. V Tatře 17 si do cíle dojeli pro stříbrný vítězný věnec.
TMA JAK V PYTLI
O tom, jak se kdysi svítilo…
Výstava věnovaná historickým formám svícení a rozdělávání ohně je postavena na muzejních sbírkových předmětech a experimentech Centra tradičních technologií Příbor. Velké množství světla, které nás dnes ve dne v noci obklopuje, nebylo v minulosti vůbec samozřejmostí a světlo a tma představovaly pro naše předky mnohem větší kontrast.
Nepřehlédněte
Tonda Slezák - majitel prvního prototypu T 162
Už jsme na webových stránkách našeho muzea představili několik tatrováckých příznivců a nadšenců, kteří nám mají o tatrovkách co vyprávět. Dnes vás ovšem seznámíme s někým, kdo nejen že rád vypráví, ale byl i několikrát aktivním účastníkem zásadních akcí, které se v muzeu čas od času uskuteční. Objevil se při návozu tatrovek do Muzea nákladních automobilů Tatra v dubnu roku 2021, přijel i na akci „kulový blesk” tento rok v červnu. Byl všude tam, kde bylo zapotřebí síly, kde bylo zapotřebí navigátora při manévrování tatrovek, zároveň se nebál usednout za volant, bylo-li zapotřebí nebo jste ho zahlédli s fotoaparátem v ruce… A k tomu vždy přihodil nějaký příběh o svých tarovkách. Takový je Antonín Slezák, prostě Tonda.
ROZLOUČENÍ S NEPOSTRADATELNOU DUŠÍ MUZEA
Stanislav Monsport byl nejen pracovníkem Technického muzea Tatra Kopřivnice, kde strávil většinu penzijního života, ale především veselým člověkem, který prožil pestrý a bouřlivý život muzikanta. Rovněž byl organizátorem mnoha společenských akcí v rámci tzv. Závodního klubu ROH, které mělo své sídlo v dnešní Ringhofferově vile, kde se za doprovodu živé hudby konaly bujaré taneční zábavy. Stejně jako většina lidí v regionu i on strávil velkou část profesního života v automobilce Tatra, k níž citově přilnul.
Sbírka osobáků žije – VI
Pro fanoušky našich expozic a milovníky historie vozidel Tatra máme další skvělou zprávu. Před několika dny se podařilo do sbírky získat další neuvěřitelný unikát. Jedná se o Tatru 613 prvního provedení, tzv. „chromku“. Na tom by nebylo asi nic tak zvláštního, ale důležité je, v jakém stavu jsme ji, opět díky aktivitám Ondřeje Skácele, získali.
Sbírka osobáků žije - V
V minulém příspěvku jsme s radostí oznamovali, že naši sbírku obohatila Tatra 603-2 „Šilhavka“, tedy druhé provedení poválečné osmiválcové legendy. Možná ještě větší radost máme z toho, že se po několikaměsíčním jednání podařilo úspěšně dotáhnout i akvizici prvního provedení – dle mnohých nejkrásnější – Tatry 603, tzv. „třísvětlovky“. V minulém týdnu se tak tento vůz přestěhoval od původního majitele do sbírkového depozitáře.
Nenahraditelný muž v pozadí
„Až budete v naší expozici obdivovat například autobus HB 500, třístrannou sklápěčku T 138, ikonický oranžový sklápěč T 148, Tatru 813 „Drtikolku“ a další nádherně zrestaurované vozy či podvozky nebo motory, tak vězte, že nenápadným, ale veledůležitým mužem, díky kterému se tohle vše podařilo, je pan Ondřej Skácel.“
Krajka ze slámy
Experiment Centra tradičních technologií v Příboře
Adam Kašpar na výstavě Poklady země
Malířské dílo Adama Kašpara patří navzdory mládí svého autora k nejzajímavějším a nejoceňovanějším součástem dnešní české výtvarné scény. Adam Kašpar je absolventem Akademie výtvarného umění, to samo však říká jen málo o tom, čím se vlastně Adam ve své tvorbě zabývá. Jeho malířským plátnem je nejširší a nejpůvodnější svět, který nás obklopuje, Příroda s velkým P.
SÍLA TATRA: Nová interaktivní kniha Radomíra Smolky
Není kniha jako kniha. SÍLA TATRA – světu slavnostně představena a pokřtěna hercem Vladimírem Kratinou 7. června 2024 – má všechna nej… Jako první a jediná se věnuje historií výroby nákladních automobilů zároveň v kontextu s kopřivnickou expozicí nového muzea Tatra. Jedinečná je svým obsahem, který si můžete přečíst, zároveň poslechnout i virtuálně prozkoumat. Pojďme si společně představit výjimečného průvodce Muzeem nákladních automobilů Tatra, který vznikl rukou velkého tatrováckého srdcaře, pana Radomíra Smolky. Pod designem a grafickou úpravou publikace je podepsáno PROFURE studio pod vedením Zdeňka Mička.