Fanoušci Dakaru se sešli v Muzeu nákladních automobilů Tatra v podvečer ve středu 22. března. Talkshow Míly Janáčka „Dakar mobilem bez cenzury“ nabídla velmi zajímavé hosty, a to Tomáše Tomečka, Martina Straku a Romana Krejčího.
Od příchodu říšského hraběcího rodu Vetter von der Lilie do lůna úrodné krajiny podél meandrující Odry se z původně malé tvrze stává významné aristokratické sídlo, centrum hudební i výtvarné kultury. V květnaté krajině lužních lesů se v polovině 18. století rodí nový barokní zámek, který si díky uměnímilovným aktivitám svých majitelů brzy vysloužil označení „malá Vídeň“.
Květnatá krajina obklopující zámek Nová Horka od jara až do podzimu doslova překypuje životem a její objevování je stejně inspirující jako hluboká minulost ukrytá ve zdech šlechtického sídla a až do roku 1945 domova hraběcího rodu Vetter von der Lilie. Nově zpřístupněný zámecký areál představuje místo, kde se architektura snoubí s kulturní krajinou protkanou meandry řeky Odry a návštěvníkům nabízí odpočinek ve stínu lužních lesů i pod freskami zahradního sálu. Instalace v prostoru 1. NP nabízí návštěvnický okruh propojující interiér původní zámecké kaple s prostorem sala terreny a prostřednictvím expozice Kotvice akcentuje rovněž vazbu na kulturní krajinu bezprostředně obklopující zámek. Hlavní myšlenkou zámecké instalace je zdůraznit dobové propojení mezi kulturou a přírodou v rámci každodenního života aristokratického sídla v předmoderním období, a to prostřednictvím vzájemné komunikace oborů humanitních a přírodních věd.
Od příchodu říšského hraběcího rodu Vetter von der Lilie do lůna úrodné krajiny podél meandrující Odry se z původně malé tvrze stává významné aristokratické sídlo, centrum hudební i výtvarné kultury. V květnaté krajině lužních lesů se v polovině 18. století rodí nový barokní zámek, který si díky uměnímilovným aktivitám svých majitelů brzy vysloužil označení „malá Vídeň“. Za reprezentativní fasádou aristokratického sídla se však skrýval rovněž každodenní život šlechtického hospodáře, jeho péče o pole, lesy, louky, zahrady a celý konvolut kulturní krajiny obklopující zámecké sídlo. Šlechtické sepjetí s okolní krajinou je zvěčněno v příbězích novohorecké sala terreny a areál zámku je tak místem, v němž se snoubí příroda s historií. Baroko se zde prolíná s prapůvodními kořeny antické mytologie a svědčí o intimním spojení zdejších majitelů s okolní krajinou.
Nepřehlédněte
Expedice Tatra kolem světa
V úterý 17. března 1987 opustilo brány kombinátu Tatra speciální expediční vozidlo T 815 GTC se státní poznávací značkou NJA 11–68, aby po krátkém rozloučení s vedením kombinátu a zástupci města Kopřivnice vyjelo směrem k hlavnímu městu Praha. Následující den, tedy ve středu 18. března 1987, oficiálně v 16.00 odstartovalo ze Staroměstského náměstí na cestu, která trvala více než tři roky a vedla všemi kontinenty světa, s výjimkou Antarktidy. Přítomnost stovek motoristických nadšenců v Kopřivnici i v Praze udělala ze startu expedice nepřekonatelný zážitek, který z jejich vzpomínek nevymizel ani po dlouhých letech.
Neobvyklé záliby jednoho šlechtice. Rytíř Viktor Bauer-Rohrfelden a jeho vztah k mystice.
O mystiku a okultismus se v minulosti zajímala řada významných osobností. V souvislosti s tajným společenstvím a mystikou byli zmiňováni především svobodní zednáři, ale nalezneme i doklady o dalších společenstvích, jejichž členové inklinovali k myšlenkám, které je pak často se svobodnými zednáři spojovaly.
Na příkladu šlechtice Viktora Bauera si ukažme, jak mysticismus a okultistické myšlenky dokázaly ovlivnit, nebo až zcela ovládnout život člověka vzdělaného a světa znalého.