Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích

Z rodné světnice do velkého světa

Hodslavice ležící na rozhraní Kravařska a Valašska představovaly na sklonku 18. století prostor ovlivňovaný vzájemným prolínáním národnostních i kulturních vlivů. Vesnice se na jednu stranu svým založením i urbanismem blíží osadám v beskydském podhůří (Mořkov, Veřovice, Bordovice, Ženklava), ovšem i nadále je zde patrný vliv sousední jazykové a kulturní oblasti opírající se o německý Nový Jičín, jako správní a administrativní centrum bývalého panství. Přítomnost krajiny utvářené beskydskými horami opředenými slovanskou mytologií a blízkými etnicky německými vesnicemi přilehlého Kravařska výrazně ovlivnila pozdější Palackého vnímání politického a kulturního života v rámci českého a moravského prostoru. Významně se podílela na promýšlení jeho koncepce raně a vrcholně středověkých dějin českého státu založené na vzájemném stýkání a prolínání slovanského a germánského prvku. Návštěvníky čeká unikátní expozice instalovaná přímo v rolnické usedlosti Jiříka Palackého zpřístupňující prostory venkovské školy, obytnou světnici i místnost, v níž se roku 1798 budoucí historik, filosof a politik narodil. Charakter chalupnické usedlosti přibližuje vesnickou komunitu Hodslavic utvářející na počátku 19. století svébytný agrární mikrosvět.

Nepřehlédněte

Muzeum (nákladních) automobilů Tatra Kopřivnice v roce 2024

Rok 2024 byl pro Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice v mnohém zásadní a přelomový. Od 1. dubna došlo k připojení dřívějšího Technického muzea Tatra, prezentujícího osobní automobily, k Muzeu nákladních automobilů Tatra. Nově vzniklé Muzeum Tatra Kopřivnice, nadále pobočka Muzea Novojičínska, tak nyní spravuje tři objekty: Muzeum nákladních automobilů Tatra (MNAT), Muzeum osobních automobilů Tatra (MOAT) a Depozitář Slovenské strely. 

Temná dystopie „Labyrint světa a Ráj srdce“ na křižovatce literárních žánrů

Kulturní odkaz Jana Amose Komenského, z něhož si lze udělat představu o autorově myšlení, se dochoval zejména v jeho bohaté literární tvorbě. Mnohé Komenského knihy a spisy mají filozofický a didaktický charakter, ale zároveň obsahují vypravěčské prvky příznačné pro beletrii. Smysl pro napětí, fantazii i humorné postřehy se projevují v temném alegorickém příběhu Labyrint světa a Ráj srdce předznamenávajícím pozdější dystopie.