Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích

Z rodné světnice do velkého světa

Hodslavice ležící na rozhraní Kravařska a Valašska představovaly na sklonku 18. století prostor ovlivňovaný vzájemným prolínáním národnostních i kulturních vlivů. Vesnice se na jednu stranu svým založením i urbanismem blíží osadám v beskydském podhůří (Mořkov, Veřovice, Bordovice, Ženklava), ovšem i nadále je zde patrný vliv sousední jazykové a kulturní oblasti opírající se o německý Nový Jičín, jako správní a administrativní centrum bývalého panství. Přítomnost krajiny utvářené beskydskými horami opředenými slovanskou mytologií a blízkými etnicky německými vesnicemi přilehlého Kravařska výrazně ovlivnila pozdější Palackého vnímání politického a kulturního života v rámci českého a moravského prostoru. Významně se podílela na promýšlení jeho koncepce raně a vrcholně středověkých dějin českého státu založené na vzájemném stýkání a prolínání slovanského a germánského prvku. Návštěvníky čeká unikátní expozice instalovaná přímo v rolnické usedlosti Jiříka Palackého zpřístupňující prostory venkovské školy, obytnou světnici i místnost, v níž se roku 1798 budoucí historik, filosof a politik narodil. Charakter chalupnické usedlosti přibližuje vesnickou komunitu Hodslavic utvářející na počátku 19. století svébytný agrární mikrosvět.

Napsali jsme

Historické krajině tváří v tvář

Paměť zmizelé krajiny a hledání její identity představuje na půdě muzea jednu z nejpřirozenějších možností pro vzájemnou komunikaci mezi disciplínami humanitních a přírodních věd. Úvahy nad významem hor, řek či lesů pro každodenní život minulých generací si lze jen těžko představit bez dialogu historie, etnografie a archeologie s botanikou, zoologií či geologií.