Vedení společnosti Tatra Trucks a.s. společně s jejími majiteli pokračují v podpoře budování unikátní sbírky vozidel Tatra. V průběhu srpna se uskutečnily hned dvě významné události.
Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích
Z rodné světnice do velkého světa
Hodslavice ležící na rozhraní Kravařska a Valašska představovaly na sklonku 18. století prostor ovlivňovaný vzájemným prolínáním národnostních i kulturních vlivů. Vesnice se na jednu stranu svým založením i urbanismem blíží osadám v beskydském podhůří (Mořkov, Veřovice, Bordovice, Ženklava), ovšem i nadále je zde patrný vliv sousední jazykové a kulturní oblasti opírající se o německý Nový Jičín, jako správní a administrativní centrum bývalého panství. Přítomnost krajiny utvářené beskydskými horami opředenými slovanskou mytologií a blízkými etnicky německými vesnicemi přilehlého Kravařska výrazně ovlivnila pozdější Palackého vnímání politického a kulturního života v rámci českého a moravského prostoru. Významně se podílela na promýšlení jeho koncepce raně a vrcholně středověkých dějin českého státu založené na vzájemném stýkání a prolínání slovanského a germánského prvku. Návštěvníky čeká unikátní expozice instalovaná přímo v rolnické usedlosti Jiříka Palackého zpřístupňující prostory venkovské školy, obytnou světnici i místnost, v níž se roku 1798 budoucí historik, filosof a politik narodil. Charakter chalupnické usedlosti přibližuje vesnickou komunitu Hodslavic utvářející na počátku 19. století svébytný agrární mikrosvět.
Nepřehlédněte
OBRAZ ARCIBISKUPA KOHNA NA ZÁMKU V KUNÍNĚ
Malý střípek z historie zámku. Při vstupu do bývalé zámecké kaple si návštěvníci mohou povšimnout barevného tištěného obrazu v poškozeném rámu. Představuje olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Podle inventáře zámku se v roce 1908 nacházel právě v tomto pokoji, který se tehdy nazýval 3. Schindlerovským pokojem („3. Schindlerzimmer“) a sloužil jako pohostinský pokoj pro ubytování významnějších návštěv: v inventáři je zmíněn jako barevný tisk arcibiskupa Kohna ve zlatém rámu („Farbendruck Erzbischof Kohn in Goldrahmen“).
TATRA OČIMA ANTONÍNA VURSTA – 3. díl: Šasi T 815 aneb napůl tatrovka
V Muzeu nákladních automobilů Tatra leckoho může překvapit exponát, který se pyšní na kapotě třeba znakem Karosa. Stroje, které známe jako Tatra, ale v Kopřivnici se vyrobily jen částečně. Jednalo se o dokonalé skloubení jedinečného tatrováckého podvozku s nástavbou, která vozu dodává konečnou podobu i konečný účel. Putujme spolu s tatrováckým konstruktérem Antonínem Vurstem po mapě bývalého Československa za nejrůznějšími výrobci nástaveb, které se montovaly na šasi T 815.