Fanoušci Dakaru se sešli v Muzeu nákladních automobilů Tatra v podvečer ve středu 22. března. Talkshow Míly Janáčka „Dakar mobilem bez cenzury“ nabídla velmi zajímavé hosty, a to Tomáše Tomečka, Martina Straku a Romana Krejčího.


Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích
Z rodné světnice do velkého světa
Hodslavice ležící na rozhraní Kravařska a Valašska představovaly na sklonku 18. století prostor ovlivňovaný vzájemným prolínáním národnostních i kulturních vlivů. Vesnice se na jednu stranu svým založením i urbanismem blíží osadám v beskydském podhůří (Mořkov, Veřovice, Bordovice, Ženklava), ovšem i nadále je zde patrný vliv sousední jazykové a kulturní oblasti opírající se o německý Nový Jičín, jako správní a administrativní centrum bývalého panství. Přítomnost krajiny utvářené beskydskými horami opředenými slovanskou mytologií a blízkými etnicky německými vesnicemi přilehlého Kravařska výrazně ovlivnila pozdější Palackého vnímání politického a kulturního života v rámci českého a moravského prostoru. Významně se podílela na promýšlení jeho koncepce raně a vrcholně středověkých dějin českého státu založené na vzájemném stýkání a prolínání slovanského a germánského prvku. Návštěvníky čeká unikátní expozice instalovaná přímo v rolnické usedlosti Jiříka Palackého zpřístupňující prostory venkovské školy, obytnou světnici i místnost, v níž se roku 1798 budoucí historik, filosof a politik narodil. Charakter chalupnické usedlosti přibližuje vesnickou komunitu Hodslavic utvářející na počátku 19. století svébytný agrární mikrosvět.
Nepřehlédněte
Expedice Tatra kolem světa
V úterý 17. března 1987 opustilo brány kombinátu Tatra speciální expediční vozidlo T 815 GTC se státní poznávací značkou NJA 11–68, aby po krátkém rozloučení s vedením kombinátu a zástupci města Kopřivnice vyjelo směrem k hlavnímu městu Praha. Následující den, tedy ve středu 18. března 1987, oficiálně v 16.00 odstartovalo ze Staroměstského náměstí na cestu, která trvala více než tři roky a vedla všemi kontinenty světa, s výjimkou Antarktidy. Přítomnost stovek motoristických nadšenců v Kopřivnici i v Praze udělala ze startu expedice nepřekonatelný zážitek, který z jejich vzpomínek nevymizel ani po dlouhých letech.
Neobvyklé záliby jednoho šlechtice. Rytíř Viktor Bauer-Rohrfelden a jeho vztah k mystice.
O mystiku a okultismus se v minulosti zajímala řada významných osobností. V souvislosti s tajným společenstvím a mystikou byli zmiňováni především svobodní zednáři, ale nalezneme i doklady o dalších společenstvích, jejichž členové inklinovali k myšlenkám, které je pak často se svobodnými zednáři spojovaly.
Na příkladu šlechtice Viktora Bauera si ukažme, jak mysticismus a okultistické myšlenky dokázaly ovlivnit, nebo až zcela ovládnout život člověka vzdělaného a světa znalého.