Malá sonda do svícení v minulosti

Dnes jsme z příborského depozitáře Muzea Novojičínska vybrali několik artefaktů spojených se svícením. Nejjedoduším způsobem bylo osvětlení místnosti pomocí louče z bukového, borového, osikového i dalšího dřeva. Jednalo se o silnou třísku, která se připravovala pomocí speciálního hoblíku. Ten při výrobě loučí tahalo za provazy i několik lidí.

 Malá sonda do svícení v minulosti

Tyto louče se většinou zapalovaly pomocí uhlíků z ohniště. Nejčastěji se upevňovaly do loučníků v podobě železných kleštiček, ale také bývaly pouze zastrkávány do spár mezi trámy. Loučemi se svítilo ve středoevropském prostoru naposledy v období nouze za první světové války. Hoblík ze staré příborské muzejní sbírky pochází z poloviny 19. století (1857) a je na něm ozdobně vyryto jméno FERDA.

Mnohem kvalitnější a bezpečnější osvětlení poskytovaly olejové lampy a kahany, které bývají v muzejních sbírkách poměrně hojně zastoupené. Také kratiknot (štipec) je předmět, který se vyskytuje v depozitářích mnoha muzeí velmi často. Jedná se o nůžky používané ke zkracování knotu u svíček a olejových i později petrolejových lamp. Proto jsou opatřeny krabičkou na zachycení odstřiženého kousku hořícího knotu.

Pro historickou inspiraci jsme připravili krátké video zaměřené na několik jednoduchých způsobů svícení využitelných i v současné době.

Text: Václav Michalička

Fotografie: Petra Vidomusová 

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=ycQdOoHEqeg

Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/

Video: Muzeum Novojičínska (CETRAT Příbor)


Fotoalbum