Například bohatství nevěstina věna se zcela běžně posuzovalo podle množství i kvality peřin, které zajišťovaly ochranu před zimou a tak i obávanými nemocemi z nachlazení. Za nejkvalitnější bylo považované peří prachové. Husí křídlo nalezlo své uplatnění jako prostředek na běžné smetání nečistot i vymetání těžko dostupných ploch. Známým a v tradičním prostředí velmi žádaným výrobkem z husích letek se zejména během 19. století stala takzvaná mašlovačka (peroutka, perútka, mazačka, mašlovka, mašlovanda, mastilka, mastička atd.) sloužící k potírání připravovaných pečených pokrmů tukem, vejci, mlékem či vodou. Hospodyním mašlovačky vydržely poměrně dlouho, přestože je nemyly, ale pouze dosucha otíraly.
Ideálním počtem na výrobu mašlovačky je patnáct per, ale může jich být méně i více. Je třeba vybrat stejně silná brka a zbavit je odtrhnutím peří na spodních dvou třetinách. Potom se k sobě úhledně složí a pevně pod peřím svážou. Následuje postupné proplétání pevnou nití. To může být provedeno řídké i velice husté, ale vždy je třeba dbát na to, aby byl proplétán lichý počet per. Při jejich větším množství mohou zůstat ta ve středu nepropletena. Konec mašlovačky se utáhne, několikrát obtočí nití a uváže na uzlík. Vyčnívající brka stačí zarovnat pouhým zastřižením. Přestože se jedná o velmi jednoduchý rukodělný výrobek, jeho funkčnost je vysoká a obstojí i v současné době.
Text: Václav Michalička
Foto: Petra Vidomusová
YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=uXLCnnHphbw&t=121s
Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor
Fotoalbum
