Využití ovčích střev v tradiční kultuře

Materiálem, se kterým bychom se setkali v tradiční kultuře velmi často, byla ovčí střeva. Ta našla bohaté využití především v podobě struny. Střeva se důkladně vyprala a vyšlemovala. Následně byla v syrové podobě jednoduchým způsobem stáčena. Podle požadované síly konečné struny se stáčelo v celé délce jedno střevo nebo i více střev dohromady. Po stočení se struna vypla, nechala vyschnout a následně se natřela olejem.

Využití ovčích střev v tradiční kultuře

Využití těchto střevových strun díky jejich pevnosti a pružnosti bylo velice pestré. Tyto struny nacházely své uplatnění při pohonu jednoduchých zařízení, jako byly například šlapací soustruhy nebo také kolovraty tvořící v minulosti nezbytný inventář téměř každé domácnosti. Struny pro kolovraty připravovaly jako vítaný přivýdělek především řezníci.

Bez těchto strun z ovčích střev se také neobešla takzvaná knapská (soukenická) či kloboučnická střela. Jednalo se o vzhledově velmi specifický nástroj připomínající obří smyčec. Pomocí této střely se čistila, čechrala a rozvolňovala živočišná vlákna před následným plstěním (ovčí vlna, hovězí, králičí i zaječí srst). Vlna se rozložila na velkém stole a rozkmitaná vypnutá střela ji, tím jak na ni narážela, rozvířila. Muž, který nástroj ovládal, jednou rukou rozdrnkával strunu a rozvlákněnou vlnu odděloval na samostatnou kupku. 

Rovněž struny na lidových nástrojích byly běžně z ovčích střev.

Ve sbírkách Muzea Novojičínska se dochovala původní kloboučnická střela se silnou strunou z ovčích střev, podle které byla zhotovena a odzkoušena věrná replika.

 

Text: Václav Michalička

Foto: Petra Vidomusová

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=ZwWmLw8UBBk&t=1s

Facebook: https://www.facebook.com/cetratpribor/


Fotoalbum