Stejně jako lidé i jejich příbytky mají své osudy. V historických sídlech, jakým je i Nový Jičín, pyšnící se navíc existencí památkové rezervace, mají domy v jádrech měst v sobě zakonzervována celá staletí postupného stavebního vývoje. Opravy a stavební obnova takových městských domů je pak příležitostí k získání nových poznatků o lokální architektuře, jejím fungování v místních podmínkách a specifikách jejího využití různými majiteli v průběhu věků.
Skvělou příležitostí k získání nových informací z této oblasti se v současnosti stala obnova domu č. p. 91/7 na Křižíkově ulici. Paralelně se stavebními pracemi zde v první polovině roku 2022 probíhal stavebně-historický a archeologický výzkum, jež byly společně zaměřeny na identifikaci jednotlivých stavebních fází městského domu, jejich chronologické zařazení a rozpoznání funkcí jednotlivých prostorů, které se časem někdy měnily. Své síly na tomto úkolu spojili pracovníci archeologického oddělení Muzea Novojičínska a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě.
Po ukončení dílčí terénní fáze výzkumu si dovolujeme veřejnosti předložit stručné shrnutí získaných poznatků a ukázat některé ze zdokumentovaných nálezových situací, případně nálezy samotné – byť v současné době pohříchu jen v „surové“, tedy konzervací nezušlechtěné, podobě…
Obr. 1: Nový Jičín, upravená katastrální mapa z roku 1833 s vyneseným opevněním. Poloha zkoumaného domu čp. 91/7 vyznačena modře.
Dům čp. 91 Křižíkova 7 v historickém jádru Nového Jičína, situovaný v blízkosti městských hradeb, prochází celkovou rekonstrukcí. Objekt se nachází v prostoru městské památkové rezervace a celá stavbou dotčená plocha je územím s archeologickými nálezy ve smyslu odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění. Z toho důvodu zde na základě dohody s majitelkou nemovitosti provádí Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě ve spolupráci s Muzeem Novojičínska záchranný archeologický výzkum a současně průzkum stavebněhistorický.
Obr. 2: Nový Jičín, dům čp. 91/7 na Křižíkově ulici. Foto František Kolář, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Zjišťovací archeologická sondáž v původně renesanční nádvorní světnici (dnes rozdělené příčkou na dvě místnosti 007 a 008) měla za cíl ověřit skladbu historického nadloží a míru dochování archeologických nálezových situací v předpokládaných trasách plánovaných inženýrských sítí.
Obr. 3: Severozápadní nároží základového zdiva středověkého roubeného domu, zachycené archeologickým výzkumem pod podlahou stávající místnosti 007. Foto Jana Koudelová, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Obr. 4: Severovýchodní nároží základového zdiva středověkého roubeného domu, zachycené archeologickým výzkumem pod podlahou stávající místnosti 007. Foto Jana Koudelová, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Pod podlahou zmíněné světnice byly na její západní, severní i východní straně archeologicky odkryty kamenné základy starší stavby, která svým rozsahem pozdější renesanční světnici přibližně odpovídala. Tyto základy jsou – vyjma nárožních partií – vyzděny poměrně mělce a jejich koruna vykazuje patrné otisky zuhelnatělých dřevěných konstrukčních prvků. V celé ploše někdejší stavby vymezené těmito základy byly zachyceny relikty zuhelnatělé dřevěné podlahy. V návaznosti na tuto podlahu se v jihozápadním koutě místnosti dobře dochovaly pozůstatky zděné pece s vyvýšeným ohništěm (resp. kamennou varnou podestou) v předpecním prostoru. Půdorys pece je téměř čtvercový o vnějších rozměrech 220 x 210 cm. Vnitřní komora je obdélná – 140 x 90 cm. Na varné podestě v ústí pece se ve vrstvě dřevěných uhlíků a popela nacházely prakticky celé keramické kuchyňské nádoby, jim odpovídající pokličky z téhož materiálu a také dřevěná vařečka. Nedaleko pece ležel na zuhelnatělé podlaze žárem zdeformovaný železný rošt. Kromě těchto zjevných dokladů dávného kuchyňského provozu v tomto prostoru byly na dřevěné podlaze nalezeny další artefakty, především značné množství skleněných korálků ve tvaru mezikruží (patrně součást ženského náhrdelníku), visací svorníkový pružinový zámek (od dveří, popř. truhlice), železné trojhroté vidle a v neposlední řadě i zahrocený list kopí s tulejí.
Obr. 5: Zděná pec s vyvýšeným ohništěm (varnou podestou) v předpecním prostoru. Před čelem pece patrné zuhelnatělé pozůstatky dřevěné podlahy, převrstvené popožárovou planýrkou tvořenou dočervena přepálenou omazávkou stěn roubené stavby zaniklé požárem. Foto František Kolář, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Obr. 6: Detail varné podesty (kuchyňského ohniště) před ústí pece s dochovanými keramickými nádobami a dřevěnou vařečkou. Foto František Kolář, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Obr. 7: Detail žárem zdeformovaného železného roštu na podlaze zkoumané středověké kuchyně. Foto Jana Koudelová, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Obr. 8: Železné vidle nalezené na podlaze středověké kuchyně. Foto Pavel Stabrava, Muzeum Novojičínska, 2022.
Obr. 9: Žárem do červena vypálený fragment hliněné omazávky roubených stěn s otisky konstrukčních prvků dřevěné části domu s kuchyní. Foto František Kolář, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Obr. 10: Schematické vynesení dokumentované nálezové situace středověkého domu zaniklého požárem v 15. století do stávajícího zaměření objektu. Dům byl tvořen zděnou patrovou komorou (červeně) a několikadílnou roubenou částí včetně kuchyně (modře) s pecí a ohništěm (zeleně).
Nálezová situace v celé archeologicky zkoumané místnosti byla překryta vrstvou do červena vypálené hliněné mazanice, obsahující fragmenty s otisky někdejších dřevěných konstrukčních prvků (kuláče, trámy, prkna). Usuzujeme tedy, že se pod stávající podlahou nádvorní světnice nachází archeologizované pozůstatky původní dřevěné stavby (roubené, s hliněnou omazávkou stěn) s prkennou podlahou, pecí a ohništěm. Jedná se pravděpodobně o kuchyni středověkého domu, který zanikl jednorázově požárem někdy v průběhu 15. století (možná v souvislosti s dobytím města husity v roce 1427).
V kombinaci s dosavadními zjištěními, učiněnými v rámci operativní dokumentace nadzemních zděných konstrukcí zbavených omítek v celém objektu domu Křižíkova čp. 91/7 lze soudit, že tato kuchyň byla v minulosti součástí středověkého domu, jehož konstrukce byly dílem zděné a částečně dřevěné (roubené). Na dřevěnou, pravděpodobně trojdílnou dispozici domu, obsahující mj. výše zmíněnou kuchyň, částečně zachycenou archeologickým výzkumem, navazoval zděný díl. Tuto část středověkého domu reprezentovala kamenná patrová komora (dnes místnost 004 a navazující část podkroví) při uliční čáře. Spodní podlaží této komory bylo přístupné dveřním otvorem situovaným na západní straně a osvětleno oknem v jižní obvodové zdi. Strop přízemí byl rovný, trámový se záklopem. Patro bylo patrně přístupné úzkým dřevěným schodištěm, vedeným při jižní obvodové zdi objektu. V rámci někdejšího patra nebyly identifikovány stopy po otopném zařízení ani po rozměrnějších okenních otvorech. Zachyceno bylo pouze jedno, v torzu dochované, úzké štěrbinové okénko. Spíše než obytným účelům, tak mohlo patro zděného komorového dílu středověkého domu sloužit jako sýpka. Obdobně jako dřevěná část dispozice domu (tj. archeologicky zjištěná kuchyně) vykazuje i zděný komorový díl zjevné stopy požáru (relikty zuhelnatělých dřevěných konstrukčních prvků v rámci zdiva, zdící malta zbarvená žárem do růžova).
Obr. 11: Místnost 004 – východní obvodová zeď místnosti zbavená omítek s patrnými nálezovými situacemi (přízemí a patro zděného komorového dílu středověkého domu s pozůstatky původního dřevěného trámového stropu). Foto Petra Kaniová, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Obr. 12: Místnost 004 – západní obvodová zeď místnosti zbavená omítek s patrnými nálezovými situacemi (přízemí a patro zděného komorového dílu středověkého domu s pozůstatky původního dřevěného trámového stropu a dveřního otvoru). Foto Petra Kaniová, NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2022.
Obr. 13: Vyzvedávání keramických nádob z varné podesty pece. Foto František Kolář, NPÚ ÚOP v Ostravě, 2022.
Doklady (byť fragmentární) původních středověkých domů v místech stávající zástavby historických městských jader představují poměrně vzácný jev. Tyto domy budované ze dřeva a hlíny byly postupně již ve středověku (a v čím dál větší míře poté v novověku) nahrazovány zděnými konstrukcemi. Původní podoba těchto středověkých domů (dřevěných – později dílem dřevěných a zděných – nakonec zděných) je tak vlivem několikasetletého stavebního vývoje zpravidla zcela či téměř zcela setřena. Totéž platí o důležité součásti (nejen) středověkých obydlí – o kuchyních – jejichž dochované pozůstatky v rámci stávajících zděných konstrukcí, popř. archeologizovaných pod povrchem terénu, se ve stávajících městských domech vyskytují opravdu výjimečně.
Pavel Stabrava (Muzeum Novojičínska)
František Kolář – Petra Kaniová – Jana Koudelová (NPÚ ÚOP v Ostravě)