Jeden z nejcennějších barokních zámků vybudoval v letech 1725–1734 pro hrabata z Harrachu vídeňský architekt a stavitel Johann Lucas von Hildebrandt. Nejzajímavejším obdobím byl bezesporu přelom 18. a 19. století, kdy na zámku pobývala majitelka kunínského panství osvícená hraběnka Marie Walburga z Truchsess-Waldburg-Zeilu. Vybudovala zde jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavu tehdejší střední Evropy. Zámecká instalace nabízí pohostinské pokoje, ložnice a učebny zámecké školy včetně empírové nástěnné výmalby, zámeckou obrazárnu, lovecký pokoj, dámský pokoj, velkou jídelnu ci hudební a tanecní pokoj. Kostelní chodba zavede návštevníky do velkého sálu, který ukrývá renesanční portréty členů rodu Hohenems. Prohlídka vrcholí návštěvou zámecké půdy, prezentující unikátní barokní komínový systém.
Počátky zámku v Kuníně sahají do konce 16. století, kdy zde vznikla malá tvrz, jejíž majitelé se často střídali. Roku 1723 prešlo panství do majetku Marie Eleonory princezny z Liechtensteinu, která je přinesla věnem svému manželovi Friedrichu Augustovi hrabeti Harrachovi. O několik let později manželé zahájili práce na přebudování tvrze v pohodlné venkovské sídlo. Vysoké úřady vázaly příslušníky mocného rodu k největším metropolím Evropy a zámek v Kuníně se nikdy nestal hlavním rezidenčním sídlem, spíše příležitostným místem odpočinku uprostřed přírody. Dědicem zámku byl po smrti rodičů ustanoven mladší ze synů Xavier hrabě Harrach. Doba rozkvětu zámku přišla za jeho jediné dcery Marie Walburgy hraběnky z Waldburg-Zeilu. Na konci života hraběnka zámek odkázala svému oblíbenému žákovi a adoptivnímu vnukovi Friedrichu Emilu Schindlerovi. Po náhlé smrti jeho nejstaršího syna Georga Friedricha Schindlera zámek v roce 1870 od dědiců odkoupil Ernst Egon landkrabe z Fürstenberga. Zámek v Kuníně tehdy opět sloužil jako letní sídlo rodiny, která v zimě pobývala ve Vídni. Majitel zámku jako první príslušník rodu pojal za manželku ženu občanského původu, podobně jako jeho jediný syn a nástupce Josef Friedrich landkrabě z Fürstenberga. Ten musel pro dluhy zámek nakonec odprodat.
Novým majitelem se roku 1895 stal významný brněnský velkoprůmyslník Victor rytíř Bauer a jeho manželka Marie Chlumecká-Bauerová. Také jimi byl zámek obýván pouze v sezóně, jejich hlavní sídlo se nacházelo na zámečku v areálu dnešního brněnského výstaviště. Po smrti manželů zámek v roce 1912 získali tři pozůstalí synové. Na základě dělení majetku pak zámek připadl nejstaršímu z nich Dr. Victoru rytíři Bauerovi. Jeho dědicům byl zámek v roce 1945 konfiskován.