Může se zdát, že výstavní plocha nového muzea čítající více než 5000 metrů čtverečních, poskytuje dostatečný prostor pro prezentaci tatrovácké sbírky. Je však třeba si uvědomit, že exponáty – zvlášť ty novodobější – jsou prostorově výrazné. Již při vzniku expozice bylo jasné, že není možné ukázat vše přímo v prostoru haly. To se týká jak počtu vozidel – i když i u nich se naráží na limity – tak poskytnutých informací. Expoziční plachty s grafikou a texty poskytují jen omezený prostor pro estetické a uživateli příjemné zprostředkování informací. Stejně tak je potřeba vyjít vstříc zahraničním návštěvníkům.

Rozhodnutí využít moderních technologií bylo logickou volbou při poskytování informací, jak předat návštěvníkům to, co se fyzicky do prostorů muzea z nějakého důvodu nevešlo. Například v tematických celcích s nejstaršími vozy je řada podvozků, ale kompletní vozidlo ve sbírce muzea nefiguruje, případně už fyzicky neexistuje. Díky dostupné mobilní aplikaci lze návštěvníkům podvozek ukázat tak, že se dokreslí za pomocí tzv. rozšířené reality. Návštěvník si může stáhnout aplikaci do svého telefonu nebo tabletu, nebo si půjčit jeden z tabletů s předinstalovaným softwarem. Po zamíření zařízení na podvozek se na displeji exponát dokreslí do plné podoby. 

To není vše, návštěvníkovi je také umožněno „virtuálně otevřít“ některá vozidla. Např. po najetí na Tatru kolem světla se vám zobrazí 360stupňová fotka interiéru vozidla. Zájem návštěvníků vidět interiéry vozů je enormní, ale není možné každého zájemce pustit dovnitř daného exponátu, sbírkového předmětu a často technické památky – rozšířená realita řeší tuto situaci.

Technologie také zprostředkovává překlady textů pro zahraniční turisty. Najetím na konkrétní odstavec plachty uvidí zahraniční návštěvník ve svém zařízení překlad ve zvoleném jazyce, je možné také si ho nechat nahlas přečíst.

Většina exponátů, resp. jejich popisových tabulek, je osazena QR kódem. Pomocí AR aplikace nebo fotoaparátu zařízení (bez nainstalované aplikace) dojde k načtení QR kódů, které zobrazí doplňující a rozšířené informace o daném exponátu (text, fotografie, technické dokumentace aj.).

V zadní části muzea je na plastické zdi prezentován krátký videomappingový film o fenoménu Tatra. Videomapping je směr vizuálního umění, které využívá projekci ve volném prostoru na libovolné objekty, např. fasády domů nebo interiéry budov. Obecně hlavním smyslem videomapppingu jsou projekce, které spolupracují s vybraným objektem a usilují o rozbití vnímání perspektivy u diváka. Pomocí projektorů lze zakřivit a zdůraznit jakýkoliv tvar, linii nebo prostor. Princip výrazného trojrozměrného dojmu spočívá ve hře s umělými „stíny“. Objekt, který je iluzorně v popředí, je fakticky tvořen jen světlem – stíny vrhat nemůže. Hloubku prostoru však lze vykreslit imitací stínů objektu. 

V centrální části muzea se AR technologií názorně prezentuje to, co dělá Tatru Tatrou – tzv. tatrovácká koncepce. 

A to zdaleka není to vše, co se pro návštěvníky muzea chystá. Každopádně díky možnostem moderních technologií přináší již dnes muzeum návštěvníkům zážitek, který by byl bez těchto technologií nemožný nebo velmi komplikovaný. Expozice automobilů uchvátí sama o sobě, ale kdo se odváží jít „za plachtu“, nebude zklamán. 

Lukáš Filip