Články

Malířské dílo Adama Kašpara patří navzdory mládí svého autora k nejzajímavějším a nejoceňovanějším součástem dnešní české výtvarné scény. Adam Kašpar je absolventem Akademie výtvarného umění, to samo však říká jen málo o tom, čím se vlastně Adam ve své tvorbě zabývá. Jeho malířským plátnem je nejširší a nejpůvodnější svět, který nás obklopuje, Příroda s velkým P.

První zprávy o zadávených ovcích začaly sedláky na Kravařsku děsit koncem srpna roku 1812. Venkované mluvili o neznámém divokém zvířeti, které se až příliš rychle pohybovalo zdejší krajinou. Jednou se objevilo v okolí Fulneku a hned na to v Nové Horce, vzápětí v Bílovci a nedlouho na to jej spatřili vesničané v Kuníně. Vnikalo do stájí, kde po sobě zanechávalo roztrhaná těla ovcí a velmi často i zadávené psy. Ti byli podle údajů kronikáře cílenou kořistí a šelma je údajně zabíjela s obzvláštní zálibou.   

Příběh neobjasněné smrti dochovaný na stránkách kroniky Felixe Jaschkeho nám pomáhá mírně poodhalit mlhu a za jevištěm velkých dějin spatřit rovněž osudy nepatrných. Události z června roku 1756 se nedochovaly v žádných oficiálních záznamech a je zřejmé, že je fulneckému kronikáři vyprávěl některý z pamětníků. Slyšel je v hospodě, na náměstí během jarmarku, vyprávěl se za zimních večerů během přástek. Na tyto otázky již odpověď nikdy nenajdeme. Nicméně i přes tyto nejistoty nám událost odhaluje krajinu Kravařska i každodenní život zdejších lidí na sklonku baroka. 

Pokud se chcete dozvědět, proč se oderská posluhovačka v létě roku 1756 předávkovala španělskými muškami, proč v polovině 18. století vybíjeli a pojídali vojáci z chorvatské Slavonie výlučně kočky, jak dopravovali zdejší ptáčníci ulovené slavíky do vídeňských domácností nebo kdy poprvé spatřili obyvatelé Kravařska velbloudy, potom je pro Vás seriál Svět podle Felixe tím pravým čtením. V první části nabízíme seznámení s autorem kroniky Quodlibet, obchodníkem se suknem, důstojníkem zeměbrany, moravským Němcem a bezvýhradným patriotem Georgem Felixem Jaschkem. 

Přednáška prof. PhDr. Jiřího Lacha, M.A., Ph.D. Století ukrajinských zápasů s Ruskem proběhne ve čtvrtek 24. 3. 2022 v Žerotínském zámku v Novém Jičíně.

Slezský polyhistor doby předbřeznové Faustin Ens znal Klokokočůvek jako místo v jižní části opavského knížectví. Prostor, kde již od středověku žila vesnická komunita na zemské hranici protínané řekou Odrou. Údolí zastavěné dřevěnými statky a chalupami na rozhraní tří panství.

Fojtova dcera vypověděla, že když jednou zůstala s kantorem sama, „hodil mě na lůžko, obnažil mě a zlé věci se mnou činil“. Úředník Křižan dal Václava Kotka předvolat, nicméně během konfrontace se nechal kantor strhnout k „drzým a mstivým slovům“ a k Zuzaně Herzmanské zvolal, že ji na ulici odstřihne její dlouhé vlasy. 

Knihy dochované v regálech novojičínské farní knihovny jsou spojeny s osudy Tovaryšstva Ježíšova nejen s ohledem na značné množství jezuitských autorů, ale řadu z nich si zdejší faráři přinesli ze svých studií v olomoucké koleji.

V rámci krátkých animací před vámi na pár okamžiků ožijí výtvarné koncepty olomouckého malíře Martina Antonína Lublinského a mědiryty Leonharda Heckenauera, Christopha Heisse či Georga Christopha Kiliana.